Politologové: Zvítězila negativní kampaň a „česká otázka“
Podle politologa Michala Klímy vsadil Zemanův volební tým na správnou kartu, když se v kampani rozhodl vyostřit vztahy. Negativní kampaň se totiž ukázala být mnohem účinnější než Schwarzenbergova defenzivní taktika. Misky vah v neprospěch Schwarzenberga pravděpodobně převážil také jeho věk, ne zcela dobrý zdravotní stav a fakt, že jeho mluvenému projevu není vždy rozumět. K Zemanovu comebacku přispělo zdůrazňování „českých“ otázek, například tématiky Benešových dekretů. „Miloš Zeman má velmi silné charisma, které společně s jeho určitou levicovostí také rozhodovalo,“ uvedl Klíma.
„Negativní kampaně jsou účinné v celé západní civilizaci,“ shodl se s Klímou další oslovený politolog Jan Herzmann. „Vedou se snáz a korespondují s motivy strachu - v Zemanově případě například s otázkou platnosti Benešových dekretů,“ řekl. Schwarzenbergovu volebnímu týmu se podle něj nepodařilo nabídnout žádný výrazně pozitivní protipól a Zemanův tým navíc kampaň velmi účinně dávkoval. Samotného Zemana pochválil Herzmann jako „produkt politického marketingu“ v tom smyslu, že dlouhou dobu hrál roli ikony kampaně a až v debatách před prvním kolem prezidentské volby začal vstupovat do dění přímo svou osobou, což mu vyhovovalo, protože je vynikající debatér.
Schwarzenbergovi nepomohla ani "zběsilá" média
Politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že Schwarzenbergovi rozhodně nepomohla „zběsilá“ kampaň některých médií na jeho podporu. Média i celebrity, které s ministrem zahraničí otevřeně sympatizovaly, byly podle něj přehnaně agresivní. Ti, co se rozhodli volit Zemana, si to proto raději nechávali pro sebe, a dalo se tak těžko předvídat, jak velkou podporu vlastně Zeman má. Zbořil také míní, že Schwarzenberg udělal chybu, když do kampaně výrazněji nezapojil svou manželku Therese.
Oslovení politologové se shodli rovněž na tom, že Zemanovi ve volbách prospěla i desetiletá politická pauza. „Doba, po kterou nebyla v politice, je dlouhá. Na leccos se zapomnělo, leccos pokryl prach. Ty věci již nemají emoční náboj,“ řekl Herzmann. „Aféry z 90. let si skoro nikdo nepamatuje,“ souhlasil Zbořil. „Mezitím přišly desítky dalších afér Topolánkovy nebo Nečasovy vlády, takže vzpomínání na minulost se v případě Zemanových odpůrců minulo účinkem,“ doplnil.
Co se týče Zemanova působení v prezidentské funkci, politologové soudí, že to s ním parlamentní strany ani vláda nebudou mít lehké, protože bude aktivně vstupovat do domácí politiky, pranýřovat, kritizovat. Klíma připomněl, že Zemanovo vítězství je zároveň vítězstvím současného prezidenta Václava Klause, který Zemana výrazně podpořil. „Dá se předpokládat oživení ambicí Klause ingerovat do dění v ODS, ať už z pozice předsedy, nebo jiného vlivného představitele strany,“ podotkl. Obává se také, že Zemanovo vítězství posílí klientelistické sítě z doby opoziční smlouvy.
Herzmann doplnil, že Zemanův úspěch zřejmě podpoří i výsledek levice v příštích parlamentních volbách. Dá se podle něj očekávat, že ve Sněmovně zasednou hned tři levicové strany - vedle ČSSD a KSČM také Strana práv občanů - zemanovci, jejímž čestným předsedou je právě Zeman.
