Prezidentskou kampaň zastíní právní bitva

Svou přihlášku podpořenou podpisy více než pěti desítek tisíc občanů předložila také bývalá europoslankyně a předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková.  (Foto ČTK)

Svou přihlášku podpořenou podpisy více než pěti desítek tisíc občanů předložila také bývalá europoslankyně a předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková. (Foto ČTK) Zdroj: ctk

Přímá volba hlavy státu se ocitla v ohrožení. Souboj kandidátů minimálně na několik týdnů a možná i měsíců zastíní právní bitva o výklad narychlo připraveného a podle všeho špatného prováděcího zákona, který měl hlasování zajistit. Za jeho předložení a schválení nese odpovědnost jak ministr vnitra Jan Kubice (nestraník) a šéfka legislativní rady vlády Karolína Peake (LIDEM), tak poslanci a senátoři napříč politickým spektrem.

Nejednoznačnou normu, a tedy i postup Kubiceho podřízených při odpočtu neplatných podpisů na peticích, bude přezkoumávat nejprve Nejvyšší správní soud a po něm zřejmě i Ústavní soud. Jeden ze tří vyřazených kandidátů Vladimír Dlouhý už řekl, že se odvolá. Jana Bobošíková a Tomio Okamura se radí s právníky, čas na rozhodnutí mají do zítřka.

Jaké verdikty soudy vynesou a co bude následovat potom, je těžké odhadnout. Nejhorší možnou variantou je ústavní stížnost spojená s návrhem na zrušení některých ustanovení právního předpisu. Ústavní soud není omezen žádnou lhůtou a volby by se proto mohly konat třeba až před prázdninami. A nelze vyloučit ani pozdější termín. Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart na nesrovnalosti upozorňovali už na jaře.

Pithart hovořil i o možnosti ústavní krize. „Celý legislativní proces byl velmi zpolitizovaný. Strany se bály poukázat na chyby, protože se obávaly kritiky veřejnosti, a totálně potlačily právní hledisko,“ konstatovala senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Spor se povede o postup rezortu vnitra. Podle ústavního právníka Jana Kysely ze „silně matoucího zákona“ nevyplývá, jaká metoda odpočtu neplatných podpisů je správná. „U norem, které mají veřejnoprávní povahu, nelze připustit nejednoznačný výklad,“ dodala Wagnerová.

Nejvyšší správní soud musí rozhodnout do 13. prosince, pak začne běžet dvouměsíční lhůta pro případné podání ústavní stížnosti. Tady by už mohla nastat kolize s termínem voleb, jejichž první kolo má začít 11. ledna. Pokud stížnost Ústavní soud obdrží, pravděpodobně volby odloží jako ty sněmovní v roce 2009. Nejvíce by situaci zkomplikoval návrh na zrušení úplně celého zákona.

Vedle Dlouhého může stížnost podat Bobošíková, která se podle svých slov stále cítí prezidentskou kandidátkou. Bývalá europoslankyně je připravena obrátit se také na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Okamura se zatím jednoznačně nevyjádřil.

Někteří koaliční politici navrhují, aby se prezident znovu volil nepřímo. Premiér Petr Nečas (ODS) a další koaliční a také opoziční lídři však věří, že se soudy vysloví včas, aby se první kolo hlasování mohlo uskutečnit v původním termínu. „Vrátit se k nepřímé volbě je naprosto absurdní. Nezbývá než projít celým tímto procesem a poučit se z chyb,“ poznamenala v ČT Peake.

Pokud by se země na nějaký čas ocitla bez prezidenta, jeho pravomoci si rozdělí premiér s předsedy obou parlamentních komor.

Henych: Počítali jsme správně

Podle části právníků postupovalo ministerstvo vnitra proti zdravému rozumu, když podíly chyb ve vzorcích podpisů na peticích sečetlo, místo aby je zprůměrovalo. „Je to jeden z možných postupů. Když jsme ho aplikovali, vůbec jsme netušili, jak to dopadne. Za právní názor, který jsme zvolili, nemůžeme být označeni za ničitele voleb,“ tvrdí ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra a člen Státní volební komise Václav Henych. Nejméně neplatných podpisů měla Jana Bobošíková, z 56 191 předložených skončila po odpočtu na 45 429. Nejvyšší propad zaznamenal Tomio Okamura. Ten odevzdal 61 996 podpisů a zůstalo mu jich 35 751.