Většinu dluhu Česko za někdejší vlády premiéra Miloše Zemana prodalo soukromé firmě, dohodu s Moskvou o splacení zbytku dluhu schválila letos v létě vláda Jiřího Rusnoka.
„Můžeme potvrdit, že v letošním roce došlo ke splacení zůstatku ruského dluhu vůči ČR, původní ruský dluh byl z velké části umořen již v minulosti,“ řekl ČTK mluvčí ministra financí Ondřej Šrámek. V posledních letech šlo již jen o zbývající část pohledávky, poslední splátka zhruba 6,5 milionu dolarů (131 milionů Kč) byla podle něj uhrazena letos v říjnu.
Ruský dluh vznikl v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR. Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo.
Většinu dluhu řešila už vláda Miloše Zemana
Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů (15 miliard korun v dnešním kurzu), podle některých expertů nepříliš výhodně. Jak již server E15.cz informoval, poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo loni v létě.
Dohodu s Ruskem o splacení zbývajícího dluhu schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka letos v srpnu. Česká republika podle tehdejšího Rusnokova vyjádření měla získat ze zbytku dluhu za zhruba osm milionů dolarů přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Dluh byl podle dnešní zprávy ruského ministerstva uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.
Analytik: Je to spíš symbolické ukončení záležitosti
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Václava Lídla dorovnání dluhu velký politický dopad nemá. „Je to spíš symbolické ukončení záležitosti, která je dávno vyřešená. Velké politické konsekvence tento krok nemá,“ míní Lídl. Nemyslí si, že by za doplacením dluhu mohly být případné nadstandardní vztahy českého prezidenta s Ruskem, ale spíš naplnění závazků bez ohledu na vazby.
Stejně jako vůči Česku umořila údajně Moskva staré dluhy vůči Slovensku, Černé Hoře a Finsku.
Jak už před časem poznamenal server dp.ru, zahraniční dluhy Sovětského svazu rostly především v 80. letech v souvislosti se zhoršením obchodní bilance. Moskva zejména na Západě kupovala spotřební zboží, zatímco ven exportovala suroviny, především ropu a plyn. V roce 1980 zahraniční dluh SSSR činil 25,2 miliardy dolarů, zatímco v době rozpadu svazu v roce 1991 dosáhl 67,9 miliardy dolarů. Většinu dluhů po zániku SSSR převzalo Rusko.
