„Jsem přesvědčen, že všichni budeme respektovat rozhodnutí Evropské rady, které na tuto výjimku přistoupilo,“ zdůraznil dnes Nečas. Dále také dnes poslancům z výboru pro EU řekl, že do sněmovny a Senátu chce dát k ratifikaci přístupovou smlouvu i s výjimkou, a to podle ústavy. „To znamená jako jeden smluvní dokument s tím, že by to mělo být jedno hlasování, tedy současně s přístupovou smlouvou Chorvatska i hlasování o této výjimce.“ Ke schválení dodatku a chorvatské přístupové smlouvě bude vláda potřebovat ústavní většinu, tedy i hlasy přinejmenším části opozice.
Zatím se v Bruselu počítá s tím, že příslušné smlouvy s Chorvatskem budou podepsány v době polského předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku a 28. členem unie se Chorvatsko stane od 1. července 2013. Nečas dnes připomněl, že Chorvatsko má uzavřeno 31 z 35 kapitol. Snahou je podle něj přístupová jednání ukončit už do konce června. Premiér také potvrdil plán smlouvy podepsat do konce roku. „Obě data mají podporu české vlády,“ řekl.
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) uvedla, že výjimka je pro ni nepřijatelná. Míní, že kvůli ní by měli Češi nižší právní ochranu než ostatní občané zemí EU. Klaus výjimku prosazoval jako ochranu před údajnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR, přestože s tím podle mnohých právníků lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani listina nijak nesouvisejí.
Výjimka upravuje naplňování sociálních práv v ČR, s Chorvatskem nesouvisí
Český prezident Václav Klaus dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod lisabonskou smlouvu o fungování sedmadvacítky. Klaus v březnu současně uvedl, že prosazování výjimky by nemělo ovlivnit vstup této přímořské země do unie. Česká výjimka s chorvatským vstupem do EU nesouvisí.
Výjimka politickou scénu rozdělila. Podle levice a odborů by kvůli ní Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva. Podle ODS je naopak výhodou, že ČR údajně nebude díky výjimce tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.
