Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) přijdou výrobci a exportéři na tržbách dohromady o zhruba 2,5 miliardy korun, přičemž práci může ztratit přes osm stovek lidí. Do kalkulace ještě není započítán zákaz dovozu strojírenských výrobků do Ruska.
Mládek rovněž zdůraznil, že případné zastavení tranzitu zemního plynu a ropy přes Ukrajinu, jímž pohrozil Kyjev, by Česko negativně pocítilo zejména u druhé z komodit. Struktura tuzemských rafinerií je totiž na ruské ropě závislá.
Jurečka volá po setkání ministrů zemědělství EU
Šéf rezortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dopisem požádal svého italského kolegu, který předsedá Evropské radě pro zemědělství a rybolov, aby co nejdříve svolal jednání ministrů zemědělství Evropské unie. „Budu se pokoušet spojit i s ostatními kolegy a navrhovat společný postup v Evropské radě. Řešení bychom měli hledat společně,“ dodal.
Potřebu svolání schůzky unijních ministrů zemědělství zdůraznil rovněž premiér Bohuslav Sobotka. V prostředcích na společnou zemědělskou politiku by se podle něho mohly najít rezervy na případné kompenzace postiženým podnikům.
Česko by si muselo připlatit za plyn
Možné zastavení dodávek plynu a ropy do Evropy nevyloučila ukrajinská vláda. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť reagoval slovy, že pokud by Ukrajina zastavila dopravu ropy přes své území, museli by si Evropané za tuto surovinu kvůli přesměrování tras připlatit, nejvíce pak obyvatelé České a Slovenské republiky. Podle analytiků zatím nelze odhadovat, o kolik by ceny pohonných hmot vzrostly.
Zatímco plyn Česko dokáže přivážet plynovody Nordstream, Opal a Gazela a zásobovat také Slovensko, u ropy je situace složitější. Ruskou surovinu by bylo možné dovážet tankery z ruského černomořského přístavu Novorossijsk do italského Terstu a poté ropovodem do Česka.
Pracovní skupina Sobotkova kabinetu
Kvůli posuzování sankcí a jejich dopadu zřídil Sobotkův kabinet pracovní skupinu, kterou vede státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Dále jsou v ní náměstci ministra financí, zahraničí, průmyslu a zemědělství.
Obejít dovoz ropy přes Ukrajinu lze pomocí tankerů. Ruskou ropu by vozily z přístavu Novorossijsk do italského Terstu, odkud by proudila ropovodem do Česka
| Závislost na tocích plynu a ropy |
|---|
| Zemní plyn z Ruska pokrývá spotřebu v Česku zhruba ze 75 procent. Ze stoprocentní závislosti na ruských dodávkách se země vymanila v roce 1997 díky smlouvě uzavřené s Norskem. Jediným držitelem licence na přepravu zemního plynu v Česku je společnost Net4Gas, kterou koupily od německé RWE kanadská společnost Borealis a německá pojišťovna Allianz. Nejsilnějším hráčem na tuzemském trhu s plynem je RWE Transgas ze skupiny RWE. Plyn dodává více než dvěma milionům zákazníků. Pojistkou proti výkyvům v dodávkách jsou i podzemní zásobníky, jejichž kapacita v Česku činí zhruba 3,6 miliardy metrů krychlových. To odpovídá 43 procentům roční spotřeby plynu. V jiných evropských zemích je poměr výrazně nižší. |
| Ropa proudí do Česka především ropovodem Družba z Ruska. Česko ale surovinu odebírá i z dalších zdrojů, zejména ropovodem IKL z německého Ingolstadtu, který je napojen na páteřní Transalpinský ropovod (TAL) z Terstu. Jediným přepravcem ropy do Česka je státní podnik Mero. Ten vlastní a provozuje českou část ropovodu Družba a celý ropovod IKL, skladuje ropu a provozuje Centrální tankoviště ropy u Nelahozevsi. Od prosince 2012 má Mero pětiprocentní podíl ve firmách vlastnících a provozujících ropovod TAL, což umožňuje přednostní využití jeho kapacity v případě nouze. Hlavní pojistkou proti narušení dodávek klíčové suroviny jsou nouzové zásoby ropy a ropných produktů v zásobnících. Státní správa hmotných rezerv udržuje v nouzových zásobách zhruba milion tun ropy. |
