Česko má v současnosti závazek vůči MMF ve výši 92 miliard korun. Nová půjčka by znamenala příslib dalších 89 miliard a tedy zdvojnásobení závazku na zhruba 180 miliard korun, což představuje asi 23 procent rezerv ČNB.
„Kdyby se ČNB řídila pravidly pro komerční bankovnictví, mohla by její expozice v jedné instituci činit maximálně jednotky miliard korun. Samozřejmě, MMF jako dlužník je institucí mimořádně bezpečnou. Přesto považuji za vhodné zamyslet se nad jeho budoucí schopností plnit své závazky,“ řekl HN Singer.
Podle něj navrhované rozložení půjčky vytváří mnohem vyšší rizika pro poskytovatele mimo eurozónu a „nemá s férovostí mnoho společného“. MMF prý bude navíc muset získat dalších zhruba 200 miliard eur od neevropských zemí, aby byl objem finančních prostředků dostatečný, což podle guvernéra není dnes příliš pravděpodobné.
Singer tvrdí, že MMF by půjčkou zvýšil své úvěrové zatížení daleko nad rámec, který byl v minulých desetiletích obvyklý. „Schopnost MMF poskytovat prostředky Evropě způsobem zajišťujícím úspěch se nezdá být povzbudivá. To nejsou okolnosti svědčící pro zvýšení potenciální expozice ČNB vůči MMF až téměř na čtvrtinu devizových rezerv,“ uvedl v deníku Singer.
Za takové situace je podle něj na čase chovat se k rezervám s respektem. „Koneckonců, ač si to mnozí nepřipouští, cena rezerv je právě v dobách otřesů a propadů ekonomik a životní úrovně vyšší než v dobách blahobytu,“ dodal pro HN Singer.
Evropská unie se v pondělí nedohodla na návrhu poskytnout MMF půjčku 200 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun). Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že peníze dodá jen eurozóna, a to 150 miliard eur, jak slíbila. Ochotu připojit se k návrhu vyjádřili i zástupci Česka, Dánska, Polska a Švédska. Zda peníze nakonec poskytnou, ale zatím není jasné, stejně jako výše jejích případných příspěvků.
