Sobotka: Chceme se Slovinskem spolupracovat při zavádění evidence tržeb

Premiér Bohuslav Sobotka (vlevo) zahájil 13. dubna setkáním s premiérem Mirem Cerarem (vpravo) dvoudenní návštěvu Slovinska

Premiér Bohuslav Sobotka (vlevo) zahájil 13. dubna setkáním s premiérem Mirem Cerarem (vpravo) dvoudenní návštěvu Slovinska Zdroj: ctk

Česko si bude se Slovinskem vyměňovat zkušenosti se zaváděním elektronické evidence tržeb. Po setkání se svým protějškem Mirem Cerarem na úvod dvoudenní návštěvy Slovinska to prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. České firmy by se podle něj mohly zapojit také do probíhající slovinské privatizace. Premiéři hovořili i o situaci na Ukrajině a na západním Balkánu. Sobotka se následně sešel i se slovinským prezidentem Borutem Pahorem a předsedou parlamentu Miranem Brglezem.

Premiéři spolu jednali zhruba hodinu v Prezidentském paláci v centru metropole Lublaně. Hlavním tématem bylo prohloubení hospodářských vztahů. Projekt elektronické evidence tržeb, kterou obě země chtějí zavést po chorvatském vzoru, slovinská vláda plánuje spustit už v září. Podle Sobotky si Česko a Slovinsko budou vyměňovat zkušenosti s případnými problémy. Podporu dnes vyjádřil Sobotka také dalšímu rozvoji severojižní železniční trasy, která vede od Baltu přes Česko a Rakousko až do jadranského přístavu Koper ve Slovinsku. Přístav podle českého předsedy vlády využívá i řada českých firem.

Sobotka svého kolegu informoval také o tom, že se Česko, které bude od července předsedat takzvané visegrádské čtyřce (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), chystá Lublaň častěji zvát na setkání na ministerské úrovni. Slovinsko má podle Cerara zájem účastnit se například jednání o otázkách spravedlnosti či zemědělství. Lublaň by prý mohla přispět k prohlubování vztahů se zeměmi západního Balkánu, jejichž přibližování k Evropské unii dnes oba premiéři podpořili.

Shodli se i na postoji k ukrajinské krizi

Sobotka se s Cerarem shodl také na postoji k ukrajinské krizi. Podle Cerara v případě dodržování minských dohod o mírovém urovnání konfliktu není třeba prohlubovat sankce, které Západ přijal vůči Moskvě kvůli její podpoře ukrajinských separatistů. Sobotka by v případě dodržování ujednání z Minsku trvání sankcí ve stávající podobě prodloužil do konce roku 2015.

Jednání předsedů vlád se netýkalo jen hospodářské problematiky - prohloubit spolupráci by prý chtěli také v kultuře. Podle Sobotky plánují Praha a Lublaň zahájit společnou iniciativu, na jejímž konci by mělo být zapsání památek vytvořených slovinským architektem Josipem Plečnikem v obou zemích na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Elektronická evidence tržeb pro malé podnikatele od roku 2017