Žádná plošná majetková přiznání, ale řádné zdanění nepřiznaných či úmyslně zatajených příjmů. Tak bude podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) fungovat prokazování původu majetku – vedle elektronické evidence tržeb nejspornější opatření Sobotkovy vlády. Koaliční lidovci však pochybují, že umožní prověřovat i korupční případy z minulosti. Možnou retroaktivitu a celkovou vágnost normy, kde má řada opatření nejasný výklad, napadají také právníci.
Opozice návrh zákona projednaný Poslaneckou sněmovnou ve druhém čtení kritizuje hlavně proto, že důkazní břemeno neponese stát, ale občané a firmy. Budou muset přesvědčit úředníky, že k majetku přišli legálně a řádně ho zdanili. Vyměřenou pokutu budou muset uhradit bezodkladně. Pak se mohou odvolat k soudu.
„Dá se najevo, že Klondike skončil. Drtivá většina lidí přivítá, že majetek toho, kdo náhle zbohatl, bude zdaněn,“ prohlásil ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Předloha, kterou se snaží už řadu let protlačit ČSSD a podporuje ji prezident Miloš Zeman, počítá s tím, že finanční správa bude mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním.
| Evidence účtů míří ke schvalování |
|---|
| Do závěrečného hlasovacího kola míří i centrální registr bankovních účtů. Poslanecká sněmovna ho může schválit koncem tohoto měsíce. Registr má spravovat ČNB, informace o zůstatcích na účtech obsahovat nebude. Dva sněmovní výbory prosazují, aby nad vstupy do evidence dohlíželi poslanci. Registr je další z řady databází, pomocí níž bude stát shromažďovat údaje o občanech. |
Když hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, úřad vyzve k prokázání jeho původu a popřípadě ho zdaní. Kromě dodatečného zdanění bude moci být viník sankcionován až do sta procent hodnoty nepřiznaného nebo zatajeného majetku. V daňové sféře jsou přitom pokuty dvacetiprocentní.
KDU-ČSL zákon podpoří, protože je vládní prioritou. Že by ale bylo možné zdanit majetek například bývalých vlivných politiků nebo lobbistů je podle šéfa strany Pavla Bělobrádka obtížně představitelné. „Jsem velmi skeptický, zda to vůbec půjde,“ zapochyboval.
Podle Martina Plíška z opoziční TOP 09 by přijetí normy vedlo k obtěžování poctivých daňových poplatníků. „Podpoří to udávání v tom smyslu, že soused bude sledovat souseda, jestli záhadně nezbohatl, podnikatelé budou v konkurenčním boji kriminalizovat své konkurenty, budou na ně posílat finanční správu,“ varoval.
Možnost penále až do sta procent výše prohřešku považuje strana za likvidační a neústavní jak pro občany, tak i pro právnické osoby.
Poslanci opozičního Úsvitu a KSČM naopak navrhují zpřísnění. Chtějí snížit hranici hodnoty neevidovaného majetku, nad níž by finanční správa mohla po vlastníkovi žádat prokázání jeho původu, a zvýšit sankce.
