Financování obrany klesalo posledních několik let. Vlády své úsporné kroky odůvodňovaly hospodářskou recesí. Ta podle Stropnického nyní končí a pro příští rok odborníci odhadují růst ekonomiky. Proto je nejen nezbytné, ale i nutné začít opět navyšovat obranný rozpočet, řekl ministr. Nové vedení resortu se však podle něj musí vyrovnat s nastřádaným vnitřním dluhem, za nějž může zejména zanedbaná nemovitá infrastruktura.
Větší zájem politiků i veřejnosti o armádu způsobila současná krize na Ukrajině. Stropnický zdůraznil, že skončila doba, kdy státy Severoatlantické aliance považovaly za vyloučené, že by někdo na jednoho ze spojenců zaútočil. Zkrátila se podle něj také doba, kterou mají jednotlivé státy na přípravu reakce na vznik ohrožení.
Ministrův tým přitom stále hledá možnosti, kde ve fungování obrany ušetřit. Jednou z uvažovaných možností je bližší spolupráce se sousedním Slovenskem. Obě země nyní uvažují například o společném pořizování zbraní a vojenské techniky nebo sdílení logistického vybavení a zázemí. Jednou z možností je společný nákup letištních radarů.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se s prezidentem Milošem Zemanem v dubnu shodli, že je třeba zastavit propad výdajů na obranu. Sobotka později slíbil zvýšení výdajů ze současného procenta HDP na 1,4 procenta během pěti až šesti let. Česko se přitom členstvím v NATO zavázalo k dvouprocentnímu příspěvku.
