„Jsem také ráda, že se mi do současného návrhu zákona podařilo zakomponovat ochranu oznamovatelů korupce,“ uvedla vicepremiérka Karolína Peake. Státního tajemníka by měl jmenovat a odvolávat na návrh ministra předseda vlády, jeho funkční období by mělo trvat pět let. „Hlavní pravomocí státního tajemníka budou právě pravomoci personální, to znamená výběrová řízení či hodnocení úředníků,“ oznámila již dříve Peake.
Náměstci ministrů by měli být nadále vybíráni politicky. Původní návrh ministerstva vnitra počítal se zřízením funkce ředitele úřadu ministerstva, později od této myšlenky vnitro ustoupilo. Koncem května vláda jednání o návrhu zákona přerušila kvůli vypořádání některých připomínek.
Podle Peake politiky přesvědčil ke změně zejména postoj Evropské komise, pro kterou původní návrh nebyl dostatečným odpolitizováním státní správy. Kvůli tomu také České republice hrozilo, že by v budoucnu nemohla čerpat dotace z EU v hodnotě zhruba 500 miliard korun. Komise v dubnu uvedla, že norma má „stále významné nedostatky, přestože bylo dosaženo určitého zlepšení oproti dříve předloženým verzím návrhu“.
Peake předpokládá, že návrh zákona dozná značných změn v Poslanecké sněmovně, která by jej měla projednávat v prvním čtení již na právě probíhající schůzi. Občanští demokraté chtějí, aby byl zákon schválen do konce letošního roku. Strana kvůli tomu požádá o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Schůze by se měla konat do prázdnin, navázat by měla na jednání Sněmovny, které dnes začíná.
Odbory pozici státního tajemníka vnímají spíše politicky. „Pokud se týká dalších politických pozic, vzniká tady problém, jak budou definováni a kdo to skutečně bude,“ uvedl Ladislav Říha z Odborového svazu státních orgánů a organizací. Současné vládě podle něho chybí hlavně vize, jak má státní správa vypadat. Podle Říhy je zřejmě jediným východiskem ze situace využití zákona o státní službě, jehož účinnost byla opakovaně odkládána.
Nekoncepčnost přípravy normy kritizovala také Lenka Petráková ze sdružení Oživení. V průběhu příprav zákona se totiž podle ní vyměnili tři náměstci ministra vnitra a celkem pět šéfů odborů, pod které příprava této zásadní normy spadala.
Chystaný zákon o úřednících by měl nahradit zákon o státní službě z roku 2002, jehož účinnost byla na konci roku 2011 popáté odložena. ČR je jedinou zemí v Evropské unii, která podobnou normu nemá.
