Zeman je pro tvrdší sankce. Když se prokáže ruská invaze
Na otázku, jestli má Česko podpořit připravované zpřísnění sankcí, hlava státu odvětila: „Pouze tehdy, jestliže se jednoznačně prokáže, že Rusko skutečně vyslalo invazní jednotky na východní Ukrajinu.“
Podle Stropnického je to přitom zřejmé. NATO minulý týden hovořilo o více než tisícovce ruských vojáků bojujících na východě Ukrajiny, podle ministra obrany je ale toto číslo již překonáno. „Už se otevřeně mluví o několika tisícovkách. To, co já mám jako poslední informace, tak je spíš kolem pěti tisíc,“ řekl dnes novinářům. „Je to už otevřená agrese,“ poznamenal.
Zeman také reagoval na slova ministerského předsedy, který si na víkendové Evropské radě vyhradil právo s některými navrženými sankcemi nesouhlasit. „Já si myslím, že toto vyjádření by mělo zaznít teprve v okamžiku, kdy buď invaze bude, pak bych tvrdší sankce podpořil, a nebo naopak invaze nebude, a v tom bych se přimluvil, aby žádné sankce nebyly, a aby nastalo jednání a během toho jednání, aby bylo uzavřeno příměří,“ poznamenal prezident.
Sankce s připomínkami
Česko již má návrh nových sankcí k dispozici. Sobotka řekl, že k němu bude mít země výhrady. Ve středu se má návrhem zabývat vláda. Zatímco šéf hnutí ANO Andrej Babiš spíše souhlasí s postojem premiéra, koaliční lidovci požadují tvrdší postup vůči Rusku. Pro ten se vyslovily také opoziční TOP 09 a ODS.
„Zastáváme postoj, že pouze tvrdé sankce proti Rusku jsou v tento moment jediný účinný nástroj kromě vojenského řešení, abychom se dokázali vymezit vůči Rusku,“ shrnul dnes názor KDU-ČSL její místopředseda Jan Bartošek. Stropnický zase naznačil, že ne všichni ministři za ANO nutně sdílí postoj Babiše. „Kdo kritizuje třeba sankce, dobře je to legitimní, ať navrhne variantu. Kdo říká, že jediné řešení je diplomatické, fajn. Jaké jsou zatím úspěchy diplomatického jednání?,“ ptal se novinářů.
Zahraniční tisk: Nával čerstvých problémů v EU
