Prezident jí radí, aby se osamostatnila, a dokonce by ho ani neurazilo, kdyby z názvu strany vypadlo jeho příjmení. Zajímavější by však bylo vědět, jestli si hlava státu přečetla tento volební výsledek i jako vzkaz pro sebe. Nakonec je čestným předsedou strany. Zemanovci se nejen zaštiťovali jeho osobou, ale do čela kandidátek si také postavili koně z jeho stáje. Tedy ministry Rusnokovy vlády, na jejichž výběru měl lví podíl.
Neúspěch SPOZ se tak dá tedy číst i takto. Prezident nechť se neplete do stranické politiky, chceme nadstranickou hlavu státu. Nechceme ani vládu naoktrojovanou shora, vzniklou bez vůle parlamentu.
Na rozdíl od zdrženlivého premiéra ministři, zvláště ti, kteří posléze kandidovali za SPOZ, si ve svých úřadech počínali jako na dobytém území, byť je měli jenom rozumně spravovat. Tak tohle ne. Pokud si prezident cokoli takového vůbec uvědomuje, jistě to nepřizná. Jeho apoštolové zůstanou bez svého Ježíše Krista.
Předsedu Zdeňka Štengla, který prezidenta označil za Ježíše a spolustraníky za apoštoly, volební výsledek – jak jinak – zklamal. Očekává proto personální změny ve vedení SPOZ. Otázka je, zda to bude stačit a jestli nebude nutné přehodnotit i myšlení. Populární tváře typu zpěváka Daniela Hůlky prostě nestačí. O tom ale zatím v prvotní sebereflexi nepadlo ani slovo.
Zklamání po zveřejnění volebních výsledků neskrývali ani členové Rusnokovy vlády v demisi, nestraníci, kteří se k zemanovcům přidali na poslední chvíli. O tom, zda hodlají se SPOZ dál spolupracovat, vůbec nechtěli mluvit. Jeden ze zakladatelů strany, Miroslav Šlouf, odstraněný z pražské kandidátky, je přesvědčen, že volební debakl musí řešit mimořádný sjezd strany. O jeho konání se má poradit vedení SPOZ, sejít se má do čtrnácti dní. Zlé jazyky tvrdí, že SPOZ už nepomůže ani svěcená voda, natož mimořádný sjezd.
