Stát chce převzít vymáhání pojistného. Hrozí výpadek několika miliard, varují exekutoři

Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík

Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík • Zdroj: e15 Ondřej Tomšů

Jan Novotný
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
  • Vymáhání dlužného sociálního pojistného má od roku 2028 převzít Finanční správa.
  • Stejnou možnost mají dostat i zdravotní pojišťovny, které dnes využívají soudní exekutory.
  • Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík v podcastu e15 varuje, že pokud se pojišťovny spolehnou na stát, mohou za čtyři roky přijít až o devět miliard.

Zdravotní pojišťovny dnes podle Mlynarčíka dlužníka nejprve vyzvou, aby nedoplatek uhradil. Když nezaplatí, mohou samy vést daňovou exekuci a postihnout například jeho účet nebo mzdu. Pohledávky, které se jim nepodaří vymoci, mohou předat soudním exekutorům. Podle údajů, které si komora vyžádala od pojišťoven, exekutoři dokážou vymoci zhruba 1,5 miliardy korun už v prvním roce. Další peníze podle Mlynarčíka přicházejí v následujících letech, kdy se může změnit příjem nebo majetek dlužníka.

Poslechněte si celý rozhovor ve své oblíbené aplikaci:

Odhad sedmi až devíti miliard korun za čtyři roky vychází ze scénáře, v němž zdravotní pojišťovny přestanou předávat pohledávky soudním exekutorům. Jejich zapojení do nového systému má být dobrovolné. Mlynarčík však očekává, že se vymáhání soustředí u státu. Záměr vychází z myšlenky jednotného inkasního místa, kde by se sbíhaly informace o nedoplatcích na daních, sociálním i zdravotním pojištění. Podle prezidenta komory k návrhu chybí vyhodnocení dopadů změny na státní rozpočet.

Co se stane, když je účet prázdný

Mlynarčík zpochybňuje, zda finanční správa využívá všechny možnosti, které má k dispozici. Podle údajů, které si komora vyžádala od státu, v 93 procentech případů postihuje bankovní účet. Ve třech až čtyřech procentech míří na mzdu. „Opravdu minimálně se využívají ty ostatní způsoby vymáhání,“ uvedl.

Postih účtu přitom nemusí přinést výsledek. „Ti lidé, u kterých exekuci vedeme, mají hned několik účtů, ale na těch účtech nejsou peníze,“ řekl Mlynarčík. Soudní exekutoři podle něj dlužníka prověřují opakovaně a zkoušejí i další způsoby vymáhání. Návštěva v místě bydliště jim může pomoci zjistit jeho majetkové poměry nebo s ním dohodnout splátky.

Komora navrhuje, aby stát nedoplatky na pojistném nejprve vymáhal sám a zhruba po roce neúspěšné případy předával soudním exekutorům. Ti by podle Mlynarčíka mohli zjistit, zda dlužník skutečně nemá majetek ani příjem, z něhož by mohl splácet, nebo zda se placení vyhýbá. „Stát by neměl posuzovat, kdo to vymáhá, ale kolik se vymůže, za jak dlouho a kdo to všechno zaplatí,“ tvrdí Mlynarčík. Zatímco chod Finanční správy financuje stát, u úspěšné soudní exekuce nese náklady dlužník a ten je tak motivovaný vyřešit dluhy co nejdříve.

Co se dozvíte v nejnovější epizodě

🔴 Proč chce stát svěřit vymáhání dlužného pojistného Finanční správě.

🔴 Jak komora dospěla k odhadu, že zdravotní pojišťovny mohou přijít o miliardy korun.

🔴 Co dělají soudní exekutoři, když dlužník nemá na účtu peníze.

🔴 Proč ubývá exekucí a co se děje s dluhy po zastavení bezvýsledného vymáhání.

🔴 Jak by podle komory mohly Finanční správa a soudní exekutoři spolupracovat.

Exekucí ubývá, dluhy zůstávají

Institut soudních exekutorů vznikl před 25 lety v době, kdy soudy vymáhaly pohledávky s nízkou úspěšností. Stát exekutory pověřil výkonem rozhodnutí a provoz úřadů si začali financovat sami. Mlynarčík v ekonomické motivaci exekutorů vidí jeden z důvodů, proč u pohledávek pokračují v pátrání po majetku.

Změny posledních let podle Mlynarčíka posílily postavení dlužníků. V říjnu bylo v Česku v exekuci necelých 600 tisíc lidí a počet exekučních řízení klesl pod tři miliony. Mlynarčík upozornil, že úbytek souvisí také se zastavováním takzvaných bezvýsledných exekucí. Jde o řízení, v nichž se šest let nepodaří vymoci žádné peníze.

„Exekuce ubývají, ale to neznamená, že ty dluhy také ubývají. Ty dluhy zůstávají,“ řekl. Pokud věřitelé pohledávky nezískají zpět, mohou se podle něj ztráty promítnout do cen zboží a služeb. Prezident Exekutorské komory zároveň dodává, že dlužník musí mít možnost pracovat legálně a splácet z výdělku. Mezi případy, kde podle něj záleží na účinném vymáhání, řadí například dlužné výživné. 

Celý rozhovor si můžete pustit ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

(00:50) Proč stát před 25 lety zavedl soudní exekutory

(02:50) Jak se vymáhají dluhy vůči soudům a zdravotním pojišťovnám

(06:00) Proč v Česku ubývá exekucí a co znamená jejich zastavení

(08:15) Milostivá léta, ochrana dlužníků a vymáhání výživného

(12:25) Finanční správa má od roku 2028 převzít vymáhání pojistného

(13:45) Jaké postupy Finanční správa při vymáhání nejčastěji využívá

(18:25) Kdy exekutor navštíví dlužníka a jak přicházejí na řadu splátky

(21:30) O kolik peněz mohou podle komory přijít zdravotní pojišťovny

(22:15) Jednotné inkasní místo a dobrovolná účast pojišťoven

(24:50) Návrh komory na předávání pohledávek po roce

(26:30) Kolik stojí vymáhání a kdo ho platí

(29:55) Kdy podle Mlynarčíka dává smysl oddlužení

Začít diskuzi

Články z jiných titulů