Velký návrat ke zlatu. Česko nakupuje jako o závod, předběhl nás ale sousední gigant
- Které centrální banky nakoupily od začátku roku nejvíce zlata?
- Česko je i po roce v TOP 10. Na jakou příčku se zařadilo?
- Největším kupujícím je s odstupem opět český soused
Centrální banky pokračují v nákupech zlata. Některé státy výrazně rozšiřují své rezervy a stejně jako například loni mezi nimi nechybí ani Česko. Podívejte se na přehled zemí, které od začátku roku 2026 nakoupily nejvíc zlata podle žebříčku World Gold Council.
10. Malajsie
Malajsijská centrální banka přistoupila k nákupům zlata po několika letech. Své zásoby rozšířila poprvé od roku 2018. Od začátku roku 2026 zatím Malajsie přikoupila pět tun zlata. Nákupy přitom neznamenají, že by se zlato stalo hlavním pilířem rezerv tamní centrální banky.
V prvním čtvrtletí banka držela přibližně 44 tun zlata, které představovaly kolem pěti procent jejích celkových rezerv. Malajsie tak stojí v kontrastu například se středoasijskými zeměmi, kde může zlato tvořit většinu rezerv.
9. Ghana
Ghana patří zároveň mezi významné světové producenty zlata. Centrální banka proto nemusí při budování rezerv spoléhat pouze na nákupy na mezinárodním trhu, ale využívá i domácí produkci. V roce 2026 zatím nakoupila 5,8 tuny. Nákupy navazují na program, který Bank of Ghana spustila už v roce 2021 s cílem využít domácí zlato k posílení devizových rezerv.
Původní plán počítal s tím, že centrální banka během pěti let zdvojnásobí tehdejší zásobu. Systém se od té doby ale výrazně rozšířil. Centrální banka nakupuje zlato od těžařských společností a část produkce od menších těžařů prochází přes státní Ghana Gold Board. Od dubna 2026 je navíc program součástí širší politiky, která má koordinovat tvorbu státních rezerv.
8. Jordánsko
Jordánská centrální banka patří v letošním roce mezi menší, ale poměrně soustavné kupce zlata. Od začátku roku zvýšila své zásoby o 5,9 tuny. Jordánsko přitom není na trhu se zlatem nováčkem. Centrální banka drží poměrně značné zlaté rezervy a v posledních letech jejich objem postupně navyšovala. Zlato je oficiální součástí rezerv, které banka spravuje vedle zahraničních měn a dalších aktiv.
Pro Jordánsko mají rezervy zvláštní význam také kvůli jeho měnovému režimu. Jordánský dinár je dlouhodobě pevně navázán na americký dolar, takže centrální banka potřebuje dostatečné rezervy k udržování důvěry v kurz a směnitelnost měny. Celkové hrubé zahraniční rezervy země dosahovaly v červnu 2026 zhruba 26,1 miliardy dolarů.
7. Chile
Chile je letos jedním z překvapivých nováčků mezi kupci zlata. Ještě na konci roku 2025 mělo zlato v rezervách chilské centrální banky hodnotu pouhých 34 milionů dolarů, v únoru 2026 ale vyskočila jeho hodnota na více než miliardu dolarů. Podle World Gold Council Chile během prvního pololetí nashromáždilo přibližně 8,1 tuny zlata.
Jde o výraznou změnu dosavadního přístupu. Tamní média uvádějí, že centrální banka začala zlato nakupovat poprvé od konce devadesátých let. Zlato přesto zůstává jen malou částí chilských rezerv. Ty na konci června dosahovaly přibližně 51,9 miliardy dolarů a jejich jádrem jsou nadále zahraniční měny a cenné papíry.
6. Singapur
Singapur se letos mezi významnější kupce zlata vrátil poté, co v roce 2025 naopak patřil mezi několik málo centrálních bank, které své zásoby snižovaly. Ještě na začátku letošního roku singapurská centrální banka zlato prodávala. Pak ale nastal obrat, a za květen a červen naopak 10 tun přikoupila. Celkové zásoby tím vzrostly přibližně na 197 tun.
Zlato má přitom v Singapuru význam i mimo rezervy centrální banky. Městský stát se snaží posílit svou pozici asijského centra pro obchodování se zlatem a ještě letos plánuje nabídnout služby úschovy zlata také dalším centrálním bankám a oficiálním institucím. Tím chce využít svou roli významného finančního centra i rostoucí poptávku centrálních bank po bezpečném uložení rezerv.
5. Česko
V nákupech pokračuje také Česko, které patří mezi největší nákupčí řadu posledních měsíců. Česká národní banka pokračuje v rychlém obnovování zlatých rezerv, které začala výrazněji navyšovat v roce 2023. V letošním roce podle dat použitých v žebříčku nakoupila dalších 10,8 tuny zlata. Tempo navazuje na předchozí rok, kdy ČNB pořídila téměř 21 tun a její zásoby vzrostly na 71,6 tuny. Nákupy pokračovaly i v dalších měsících a na konci července 2026 už banka držela 84,1 tuny zlata. Oproti zhruba 12 tunám na konci roku 2022 jde o téměř sedminásobek.
ČNB má navíc na rozdíl od řady dalších centrálních bank jasně stanovený cíl. Pod vedením Aleše Michla chce banka do roku 2028 držet 100 tun zlata, což by bylo nejvíce v její historii. Guvernér nákupy zdůvodňuje především diverzifikací rezerv a banka je provádí pravidelně bez ohledu na krátkodobý vývoj ceny zlata.
4. Kazachstán
Kazachstán je na tom podobně jako Ghana. Velká část zlata, které končí v rezervách centrální banky, pochází z domácí produkce. Národní banka Kazachstánu má ze zákona přednostní právo nakupovat rafinované zlato od domácích producentů. Tento systém funguje už řadu let a v roce 2026 se projevil dalším výrazným růstem zásob. Podle dat World Gold Council země od začátku roku nakoupila 27,3 tuny zlata.
Velké domácí nákupy ale mají i vedlejší efekt. Centrální banka za zlato platí nově vytvořenými kazašskými tenge, čímž dostává do ekonomiky další peníze. Proto proti nákupům zlata následně prodává na devizovém trhu odpovídající množství amerických dolarů, aby dopad na množství peněz a inflaci neutralizovala.
3. Čína
Čína pokračuje v sérii pravidelných nákupů. Centrální banka nakoupila během prvního pololetí 2026 zhruba 40,1 tuny zlata. Na konci června tak oficiální čínské zásoby dosahovaly přibližně 2346 tun. Centrální banka navyšovala rezervy už dvacátý měsíc v řadě, což podle World Gold Council představovalo její historicky nejdelší nepřerušenou sérii nákupů.
Přes obrovské množství drženého zlata tvoří tento kov jen kolem osmi procent čínských devizových rezerv, takže jeho váha je podstatně menší než například v jiných zemích v tomto žebříčku. Zároveň dlouhodobě klesá objem amerických státních dluhopisů evidovaných přímo na Čínu. Se závěrem, že Peking nahrazuje americké dluhopisy zlatem, to ale není tak jednoduché. Analytici upozorňují, že část čínských zahraničních aktiv může být držena přes jiné jurisdikce a dostupná data podle něj naopak rozsáhlý odklon čínských rezerv od dolaru nedokazují.
2. Uzbekistán
Uzbekistán patří k nejaktivnějším centrálním bankám na trhu se zlatem dlouhodobě. Za první pololetí podle údajů World Gold Council přikoupil přibližně 41 tun zlata. Celkové zásoby se pohybují kolem 430 tun a zlato představuje mimořádně velkou část uzbeckých rezerv, přibližně 87 procent.
Podobně jako Kazachstán má Uzbekistán výhodu v rozsáhlé domácí těžbě, a objem jeho rezerv proto může mezi jednotlivými měsíci poměrně výrazně kolísat. Centrální banka zlato nejen hromadí, ale podle potřeby také prodává na zahraničních trzích, takže v některých letech se Uzbekistán objevuje mezi největšími světovými kupci, a jindy naopak mezi prodejci.
1. Polsko
První místo si stejně jako loni drží Polsko. Národní banka během prvního pololetí rozšířila své rezervy o 82,2 tuny, tedy o větší množství, než jsou například celé rezervy Česka. Na konci června tak země držela přibližně 632 tun zlata. Polsko bylo největším kupcem mezi centrálními bankami už v letech 2024 a 2025.
Varšava navíc hodlá v nákupech pokračovat. Centrální banka si v lednu stanovila nový cíl 700 tun zlata, jehož dosažení by podle banky mělo Polsko zařadit mezi deset států s největšími zlatými rezervami na světě. Původně banka usilovala o to, aby zlato tvořilo 30 procent jejích rezerv, s růstem ceny kovu ale přešla na pevně stanovené množství. Guvernér banky zdůvodňuje vysoké zásoby mimo jiné tím, že zlato nenese úvěrové riziko, není závislé na měnové politice jiných zemí a funguje jako pojistka při finančních a geopolitických otřesech.
