Analýza: Internet věcí bude větší trh než smartphony

Internet věcí, ilustrační foto

Internet věcí, ilustrační foto Zdroj: Pixabay.com

Internet věcí bude obrovský trh, který už dnes rychle roste. „Chytrost“ bude součástí jak koncových, tak i podnikových strojů. Jak je na tom Česká republika?

Jakoby šlo o něco nového a revolučního… Internet věcí však není jen o nějaké chytré ledničce, jde o evoluci internetu, elektroniky a propojení objektů obecně. Když se podíváme do historie, měli jsme tu počítače, lokální sítě, posléze globální internet a obrovské množství počítačů. Další vlna přinesla bezdrátové propojení, to umožnilo rozmach chytrých bezdrátových kapesních počítačů – smartphonů a tabletů.

Nyní nás čeká další fáze, kdy se k integraci chytré elektroniky a k propojení dostanou i objekty dříve hloupé a odpojené a s tím souvisí i možnost sběru dat a vzdálené ovládání všeho možného.

Tak jde čas

Příchod internetu věcí probíhá postupně a čeká nás mnoho milníků, kterými musíme projít, než se dočkáme dokonalého fungování, jako známe z vědeckofantastických filmů.

IDC se snažilo vyzdvihnout několik bodů, které budou v následujících letech kritické. Zatímco v minulých letech to bylo o tvorbě prvních platforem, kterých je nyní několik (Apple, Google, Intel a další), letošní rok má být ve znamení rozmachu vývojářů a společností, které už v internetu věcí budou pracovat na konkrétní aplikaci.

Samotné platformy můžeme vidět jako z pohledu operačních systémů a standardů pro propojení či komunikaci. O takové platformy se nejspíše mohou pokoušet hlavně velikáni jako je Google nebo Apple, ale dává to prostor také open source řešením, které má nějakého silného partnera.

Vývojáři a výrobci musí spoléhat na tyto platformy a standardy, aby bylo možné stavět komplexnější věci. Prostoru pro tvorbu nových technologií je spoustu – jak v oblasti samotného hardwaru (ovladače v zařízeních, senzory), tak i softwaru, který může být reprezentovaný jednoduššími aplikacemi, tak i chytrým zpracováváním dat v cloudu.

V letech 2017 a 2018 IDC předpokládá, že dojde k ustálení a sjednocení základů a standardů. Podobný efekt jsme mohli před pár lety vidět při nástupu dvou hlavních mobilních platforem – Android a iOS. Po jejich ustálení došlo k tomu, že většina aplikací byla už standardně na obě platformy a stejně tak tomu bylo i u případných propojení s dalšími zařízeními a podobně.

Na rok 2019 společnost IDC odhaduje, že dojde k velkým bezpečnostním útokům na IoT a důvod je poměrně jasný – platformy budou ještě relativně nové, budou zahrnovat velký počet zařízení a případných dat a s tím související možnosti využití pro finanční či jiné účely. V roce 2020 by mělo být průměrně 10 % útoků mířeno právě na IoT systémy.

Odhad vývoje Internetu věcí dle IDCOdhad vývoje Internetu věcí dle IDC|IDCOdhad vývoje Internetu věcí dle IDC, zdroj: IDC

I když lze předpokládat, že ze zkušeností z mobilních platforem bude bezpečnostní riziko menší než před deseti lety, nesmíme zapomínat na to, že i schopnosti útoku se neustále posouvají, obzvláště s větším výpočetním výkonem a umělou inteligencí.

Nejvzdálenějším odhadem IDC je rok 2020, kdy by „Internet of Things“ měl být už obecně zase součástí „IT“ infrastruktury jak v podnicích, tak i v domácnostech.

30 miliard zařízení za čtyři roky

Rozmach má být dle odhadů opravdu rychlý – dle IDC bude v roce 2020 do sítě připojeno přes 30 miliard zařízení, které půjde definovat jako „internet věcí“, což bude větší počet, než v případě smartphonů a tabletů dohromady.

Pokud jde o finanční potenciál, v samotném česku by se hodnota trhu měla dostat z odhadovaných 946 milionů dolarů v letošním roce až na 1,6 miliardy dolarů do roku 2019. V rámci celého světa pak půjde o růst z přibližně 700 miliard dolarů v minulém roce na téměř 1,5 bilionů dolarů do roku 2020.

Česká republika z pohledu hodnoty trhu IoT v nejbližších letechČeská republika z pohledu hodnoty trhu IoT v nejbližších letech|IDCČeská republika z pohledu hodnoty trhu IoT v nejbližších letech, zdroj: IDC

IDC chce v tomto směru nabídnout pomoc v rámci „IT Executive“ programu i českým podnikům, které řeší právě podobnou digitální transformaci, což se týká třeba i výrobních společností.

Jedná se totiž o další vlnu, která může znamenat riziko ohrožení především starších a pomalejších firem, které se nestihají přizpůsobit ani současné vlně a další evoluce už pro ně může být otázkou přežití. Konkurence totiž může s internetem věcí dosáhnout například efektivnější výroby a tedy případně i nižších cen s vyšší marží.

Změny zrychlují

Dle českých zástupců IDC nelze zcela generalizovat, jak je Česká republika obecně zpomalená oproti například USA a dalším zemím, protože záleží na konkrétní technologii a segmentu. Jsou technologie, k jejichž implementaci dochází takřka okamžitě po celém světě, ale u některých jde o několikaletý rozvoj.

Co ale IDC zmiňuje je fakt, že ať už se jedná o jakékoli nové technologie, které mění dosavadní fungování a principy, tyto změny stále zrychlují a je potřeba počítat s nutností stále rychlejšího tempa přizpůsobování. Jan Široký, který je regionálním viceprezidentem IDC, upozornil i na souvislost s integrací nových technologií a korelací s lokální cenou práce.

Predikce dalšího vývoje trhu internetu věcíPredikce dalšího vývoje trhu internetu věcí|IDCZdroj: IDC „V zemích, kde byla cena práce nižší, bylo nasazení nových technologií ve větším zpoždění. Nové technologie jsou tak převratné, že s nízkou cenou práce zamávají. Díky tomu, že je efektivita dramaticky vyšší, může se výroba opět přesunout například z východu na západ“, uvedl Jan Široký. Tento trend lze vidět například i ve výrobní oblasti, kdy Čína už není v takové pozici, jako byla před deseti lety a výrobci ve stále větším měřítku používají robotické továrny, automatizované systémy a podobně, které jsou levnější i než nejlevnější pracovníci v méně rozvinutých oblastech.

I to je jeden z důvodů, proč by i Česko mělo v tomto směru hodně rychle přizpůsobit například i výuku a školství, protože jak už jsme zmiňovali v jiných článcích, čím jednodušší práce, tím dříve bude nahrazena. Nemusí přitom jít jen o robota, ale i o software v podobě algoritmů či umělé inteligence, která udělá stejnou jednoduchou práci téměř zadarmo.