Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady

Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady

Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady Zdroj: Profimedia.cz

Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady
Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady
Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady
Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady
Bejrútské muzeum odhaluje dosud nevídané poklady
16
Fotogalerie

Největší sbírka sarkofágů ve světě, fénické stély, křesťanské mumie z období středověku: bejrútské Národní muzeum nyní odhaluje mimořádné poklady, které buďto ještě nikdy nespatřily světlo světa, nebo byly jen zřídka vystavovány.

V podzemí muzea byla zpřístupněna sbírka 520 exponátů, které všechny představují pohřební rituály od paleolitu až do osmanského období.

Muzeum ležící v srdci Bejrútu na bývalé demarkační linii, které bylo v letech libanonské občanské války (1975-1990) uzavřeno, navazuje na svou minulost a odhaluje exponáty, které Libanonci od 70. let neviděli.

"Je to výraz odvahy a naděje, protože 41 let po uzavření muzea máme možnost uvítat návštěvníky ve třech podlažích," uvádí Anne-Marie Maila Afeicheová. Přízemí a první patro byly znovu otevřeny již v 90. letech.

Mezi těmito úchvatnými exponáty je i fragment římského sarkofágu nalezený v Bejrútu, na němž je zobrazena jedna příhoda z pověsti o Ikarovi. Mladý muž je zde představen po boku svého otce Daidala, jenž mu vyrábí křídla.

Dalším klenotem je jedinečná krypta, objevená v roce 1937 náhodně jedním vesničanem v oblasti města Súr (známeho také jako Tyr) na jihu země. Její restaurované fresky se inspirovaly řeckou mytologií: zobrazují Tantala či Priama, jak na kolenou prosí Achilla, aby vydal Hektórovo tělo.

Podle Afeicheové bylo naprosto nezbytné ukázat veřejnosti kulturní dědictví Libanonu i lidstva, které odpočívalo v depozitářích. Všechny exponáty muzea včetně sbírky vystavené v podzemí pocházejí z vykopávek v Libanonu.

Exponáty začínají třenovým zubem starým 70.000 let, který patřil prvním Homo sapiens žijícím na území Libanonu, a končí osmanskou stélou zdobenou turbanem z roku 1830.

K nejznamenitějším exponátům patří série fénických sarkofágů ze 6. až 4. století před naším letopočtem, které byly objeveny v jižní oblasti u města Sajdá, antického Sidónu.

"Dnes vystavujeme 31 sarkofágů, v egyptském a řeckém stylu," uvádí ředitelka muzea. "Jde o největší sbírku antropoidních sarkofágů na světě," upřesňuje a dodává, že další sarkofágy se nacházejí v Louvru a v istanbulském Archeologickém muzeu.

Skutečnou novinkou je však vystavení tří mumií, které v roce 1989 objevili speleologové v posvátném údolí Kadíša, které je na seznamu světového dědictví UNESCO a proslulo tím, že se tu skrývali maronité, hlavní křesťanská komunita v Libanonu, které pronásledovali Mamlúkové a Byzantinci.

"Objevili jeskyni, kde bylo osm přirozeně mumifikovaných těl včetně oblečení pocházejících ze 13. století. U nich byly nalezeny zbytky ořechů, slupky cibule, keramika a bronzové nástroje, ale především rukopisy v arabštině a syrštině. "Jsou to žalmy a liturgické zpěvníky, které naznačují, že šlo o křesťany, kteří se do jeskyně uchýlili," vysvětluje ředitelka muzea.

Národní muzeum mohlo restaurovat své podzemní sbírky díky finanční injekci z Itálie (jeden milion eur, tedy asi 27 milionů Kč) a díky pomoci jejích expertů.

Depozitáře muzea jsou přeplněny ještě nevystavenými předměty. Ministerstvo kultury proto hodlá založit muzeum historie Bejrútu a další dvě muzea se již stavějí: jedno v Sajdá, kde budou vystaveny předměty z Britského muzea, a další v Súru.