Ve své basketbalové kariéře hrála v jedenácti různých zemích. S americkou reprezentací získala zlato ze světového šampionátu, vyhrála několik ligových titulů a byla šestkrát nominovaná do zápasu hvězd v americké WNBA. Devětatřicetiletá Taj McWilliamsová ale na konec kariéry rozhodně nemyslí. Stejně jako každý předešlý rok, se po sezoně v Americe vydává do Evropy. Tentokrát už podruhé v kariéře zamířila do Frisco Sika Brno.
„Jsem stále plná energie. Nechci půl roku odpočívat, pořád chci hrát, hrát a hrát. Teď opravdu nedokážu odhadnout, za jak dlouho s kariérou skončím. Až se tak ale stane, chci být totálně vyřízená,“ říká s úsměvem basketbalová legenda.
Naposledy v brněnských Žabovřeskách nastupovala v sezoně 2004/2005 a stala se vůbec první cizinkou v dresu Brna. Před čtyřmi roky byla pro tým velkým přínosem. A v tom se nic nezměnilo. „Týmu prospívá hlavně svou zkušeností. Vždy ví, kam se má postavit. Doskočí spoustu míčů, i když není moc vysoká. Umí dávat důležité body, i když není skvělá střelkyně,“ popisuje její přednosti trenér brněnských hráček Jan Bobrovský.
Basketbalová světoběžnice se dlouho nerozmýšlela, když se jí vedení brněnského klubu ozvalo s předstihem už v květnu. Chtěla si za Brno znovu zahrát. Trenéra Bobrovského i některé hráčky dobře zná, přesto ji po čtyřech letech na týmu něco překvapilo.
„Holky už vědí, že se do všeho nemůžou hrnout po hlavě. Brno za dobu, co jsem tu nebyla, získalo další tituly a vyhrálo Evropskou ligu. To týmu pomohlo basketbalově dozrát. Cítím, že je teď silnější,“ míní rodačka z města El Paso v Texasu.
Cesty po světě
McWilliamsová hrála basketbal v Lucembursku, Koreji, Rusku, Izraeli či Turecku. V srdci jí ale zůstala jiná země. „Itálie mě oslovila nejvíc. Však jsem tam potkala svého manžela a narodily se mi tam dvě dcery. Itálie pro mě navždy zůstane mimořádná,“ říká.
Zanevřít ale nedá ani na Brno. Na americké poměry malé město vyhovuje jejímu zájmu o historii. „Brno mám ráda, protože miluji architekturu, staré domy a muzea. To všechno mi Brno nabízí. Navíc je z Brna blízko na hory, do romantických vesniček nebo sousedních zemí. Ve volném čase tak můžu i hodně cestovat,“ říká McWilliamsová.
