Chuť Vánoc v Brně: zelňáček, svoboďáček, moraváček

Sedmička nasávala vánoční atmosféru v centru města. Z různých pohledů.

U stánku s medovinou na náměstí Svobody postává Josef Jašek. „Pepo, tebe jsem neviděla snad sto let,“ zdraví ho náhle Marie Šulcová. Byť jsou oba z Brna, centru města se vyhýbají. Kromě předvánoční doby, kdy se – jako většina Brňanů – alespoň jednou podívají na vánoční trhy. Podle Jaška i Šulcové jsou rok od roku lepší. Sedmička zjišťovala, co je na nich tak zajímavé, když dokážou přilákat i v mrazivých dnech tisíce lidí.

„Za první týden, co trhy na Svoboďáku fungují, jsem tu podruhé. Většinou si zajdu cestou z práce na svoboďáček. Rum smíchaný s medovinou a svařeným vínem. Je to nejlepší zahřívadlo,“ hodnotí Jašek horký nápoj. V centru Brna ovšem není jen kvůli kelímku naplněnému svařeným alkoholem.

„Vždycky potkám někoho známého, koho jsem dlouho neviděl. Prvně to byl soused, jenž se před lety odstěhoval z našeho domu, tentokrát jsem zase potkal Mařenku, známou z mého prvního zaměstnání. Už je to let, co odešla z Královopolské strojírny,“ říká Jašek s nadšením a usrkává svařák.

Příležitostí k setkání či nákupu dárků pod stromeček mají lidé několik. Vánoční trhy letos obsadily tři náměstí. Kromě centrálního náměstí Svobody se stánky rozkládají na Zelném trhu a Moravském náměstí. I ty mají svůj nápoj: zelňáček a moraváček.

Pořadatelé si zatím návštěvnost pochvalují. „Mnoho Brňanů zjišťuje, že nemusí za vánoční atmosférou jinam. Jakmile se setmí, náměstí jsou plná lidí, kteří nasávají pohodu,“ vyzdvihuje akce ředitelka Brněnského kulturního centra Petra Kačírková.

Tiše a pokorně

Každý trh je jiný. Nejkomornější nádech mají vánoční trhy na Zelném trhu, které nabízí výrobky tradičních řemesel. Lidé tak mohou na tamním trhu načerpat inspiraci pro vánoční dárky. Vybrat si mohou z hrnků z pálené hlíny, košů upletených z proutí nebo hlavolamů ze železa. Na Zelném trhu se také podává novinka letošních trhů. Turbošroub.

„Jde o horký jablečný mošt s panákem absintu. Nejde o absint ledajaký. Vyrobilo se ho jen tisíc lahví, takže se jedná o limitovanou edici. Každá láhev má navíc své číslo,“ tvrdí Jan Vlachýnský, který má vánoční bar v dřevěné boudě na starosti. Lidem se snaží nabídnout alternativu k medovinám a svařeným vínům. A má úspěch. Především pak s turbomoštem. Jablečným moštem s dvaapadesátiprocentní jablkovicí.

Téměř idylickou atmosféru doplňují trhovci, kteří jsou oblečení do dobových kostýmů. Například templářský rytíř prodávající víno z templářských sklepů. Má na sobě bílý hábit a stěžuje si na zimu, která je letos víc než vlezlá. „Mám na sobě několik vrstev oblečení, jinak bych to snad ani nevydržel,“ říká muž říkající si rytíř Jan Petr II.

Největší návštěvnost mají trhy na náměstí Svobody. Nejen kvůli tomu, že je na nich vánoční strom. Tamní trhy by se daly označit jako gurmánské, většina stánků totiž nabízí lidem jídlo a pití. Přestože se na náměstí soustředí největší počet lidí, mnohým vadí tramvaje, které mezi nimi projíždějí.

„Nevadí mi, že jezdí přes centrum města čtverka. Mohli ji ale na měsíc zrušit. Divím se, že ještě žádná tramvaj nikoho nepřejela,“ přemítá například Veronika Kopřivová. Kromě pravidelných spojů jí vadí i neodklizený sníh. „Vypadá to tu jako na pláži, která byla na Svoboďáku v létě. Písek jen vystřídal sníh, do něhož se mi boří nohy,“ povzdechne si.

Vloni trápili návštěvníky trhů na náměstí Svobody také kapsáři. Letos však mají zloději pořádný problém. Policisté totiž na ně připravili speciální akci. „Mezi lidmi se pohybují policisté v civilu. Nejde o kriminalisty, které už mnoho kapsářů od vidění zná, ale řadové muže bez uniformy. Což kapsářům řemeslo značně ztěžuje. Už kvůli tomu, že je nepoznají,“ říká detektiv, který má speciální opatření na starosti.

Minilunapark

Člověk, který začal procházku na Zelném trhu a pokračoval přes náměstí Svobody, nemůže vynechat poslední z trojice vánočních trhů. Na Moravském náměstí. Ten je sice nejmenší, zato si tam užijí hlavně děti. Mohou se projet na poníkovi, zatočit se na řetízkovém kolotoči nebo spatřit trh z výšky na ruském kole.

„Perfektní nápad je čajovna, která stojí v místě, kde je jinak vodotrysk. Je v ní teplo a večer i divadelní představení. Večerníček pro nejmenší diváky je přesně v pět odpoledne. Což mi jako matce dvou malých dětí, která bydlí nedaleko, vyhovuje,“ říká Kateřina Stránská.

Trhy na Moravském náměstí v prvních dnech neměly vysokou návštěvnost. Alespoň to tvrdí někteří stánkaři. Trhovci a majitelé atrakcí se tak choulí do kabátů a snaží se zahřívat horkým čajem. S kapkou rumu. „Koně musím přes den střídat, aby se nenachladili. Lidi tady ale musí být od rána do večera. I když jízda na koníkovi není pro mnohé děti akční,“ poznamená Jan Vrba, který má na Moravském náměstí malou manéž s třemi poníky. Pětiminutová jízda na jednom z nich přijde rodiče na padesát korun.

Zmrzlé ruce, červené uši i nos a vyzáblé nohy však většině trhovců nevadí. „Kšeft je kšeft. A po Vánocích si dám pohov. Jako každý rok se pak v lednu ohřeji někde u moře. Za utržené peníze,“ uzavírá včelař Eduard Strieborný.