Ervín Režnár. Osmdesátiletá legenda

Ještě nedávno nechyběl na tribuně při žádném utkání opavských mužů a juniorů. Ervín Režnár zažil zlatou éru opavského hokeje a hokejem žije pořád. I v osmdesáti letech. Přesné levé křídlo dokázalo ve své době na ledě potrápit třeba legendárního Gustava Bubníka. Tři góly v jednom utkání nastřílel brankářskému fenoménu Bohumilu Modrému. S hokejem osmdesátiletý Režnár nezačal v Opavě, ale na rybníku v nedalekých Litultovicích. „Tehdy byly silnější zimy, než jsou teď. Když v prosinci rybník zamrzl, do konce února se na něm dalo bruslit. Místní nadšenec na něm nechal udělat mantinely a my jsme v zimě každý den po škole chodili hrát,“ vzpomínal Režnár. Hokej jej provázel i na střední zemědělské škole, kde jedním z jeho učitelů byl náruživý hokejista František Drápal. Rozhodující v jeho hokejové kariéře byla vojna. Nejprve musel odjet do Mariánských Lázní, jeho hokejový talent mu ale brzy přinesl pozici ve Hvězdě Bratislava.
„Do týmu Opavy jsem se dostal až po vojně, ve čtyřiadvaceti letech. V sezoně 1956/1957 jsme postoupili do nejvyšší soutěže, za rok ale zase spadli. Pak jsem měl střelecky úspěšný rok, kdy jsem byl nejlepší střelec druhé ligy. V roce 1959 jsme se už pod názvem Slezan Opava vrátili do nejvyšší ligy,“ připomněl Režnár. Jestli hokejový matador nemůže na nějaké utkání zapomenout, tak je to zápas s Prahou. „Bohumilu Modrému se mi podařilo tehdy dát tři branky. Po zápase za mnou přišel trenér soupeře a řekl mi, že kdybych byl o hlavu větší, rovnou bych s nimi odjel do Prahy,“ řekl Režnár. Místo toho ale opavské levé křídlo vyměnilo hráčských dres za trenérskou píšťalku a s několika spoluhráči otevřeli hokejovou školu.
„Chodili tam úplně ti nejmenší. Pamatuji se třeba na Edu Uvíru, který pak v roce 1985 vybojoval titul mistra světa. Jeho otec si u mě postěžoval, že má syna divočáka k neuhlídání, a já mu navrhl hokej. Na ledě byl ze všech nejrychlejší,“ doplnil Režnár. Jeho trenérskýma rukama prošel i známý opavský hokejista Josef Troják. „Toho dokonce z hokeje vyhodili. Vzal jsem ho zpátky a přesvědčil ho, že když na sobě bude pracovat, bude jednou hrát ligu. Začal trénovat u mne a první ligu hrál,“ sdělil Režnár.