Implantát vyvinutý na Jihokalifornské univerzitě vylepšuje komunikaci mezi neurony. Vědci v minulosti již úspěšně podobné zařízení vyzkoušeli na krysách, nyní ale zaznamenali úspěch u mozků, které jsou mnohem bližší lidským.
Vědci výzkum prováděli na makacích, které naučili k sobě přiřazovat obrázky. Nejprve jim na velké obrazovce ukázali jeden obrázek - například hračky nebo člověka - a pak po opicích chtěli, aby na další ukázce na stejné obrazovce vybrali totožný obrázek ze skupiny více obrazů. Za správnou odpověď opice odměňovali pamlskem.
Makaci po dvou letech výcviku dokázali úspěšně splnit 75 procent lehčích úkolů a 40 procent těžších. V obou případech tak dosahovali lepších výsledků, než kdyby jen hádali. Vědci přitom zvířatům umístili dva senzory do mozkové kůry do míst, která jsou aktivní při rozhodovacích procesech. Čidla zaznamenávala mozkovou činnost při rozhodování. Vědci pak při analýze záznamů určili proces, který se v mozku pokusných zvířat děl při správných rozhodnutích.
Pomocí sond pak opicím do mozku vysílali „správný“ signál během jejich rozhodování. Výsledky se zlepšily o deset procent. Pak vědci opicím schválně podali kokain, a zhoršily tak jejich schopnosti. Skóre zvířat se tím zhoršila o pětinu. „Když jsme ale zapnuli stimulátor, tak tyto chyby nedělaly. Naopak si vedly o něco lépe než běžně,“ podotkl šéf výzkumu Robert Hampson.
Technologie, kterou při pokusu použili, lze podle vědců snadno umístit do implantovatelného čipu. Zařízení by pak mohlo pomáhat lidem s poškozením mozku. „Obešlo by poškozenou oblast a vytvořilo v mozku alternativní spojení,“ podotkl jiný z vědců Sam Deadwyler.
Předtím ale vědci ještě budou muset překonat hodně překážek. Rozhodování je podobně jako třeba paměť komplikovaný proces, který zahrnuje mnoho nervových obvodů. Zařízení zaměřené jenom na jeden proces by mělo jen velmi omezenou funkci. „Ještě nedávno by ale byť i jen jednoduchý nervový implantát vypadal jako sci-fi,“ poznamenal deník The New York Times.
