Jediné další řadové album z „nultých“ let (A Natural Disaster, 2003) éterické kouzlo předchůdců postrádalo. Záhy se rozeběhly sólové kariéry některých členů skupiny, opakovaly se změny v sestavě a na dlouho jedinou novinkou byla kompilace v akustických úpravách znovu nahraných starších snímků.
Dva roky staré album We’re Here Because We’re Here znamenalo tečku za nejistým obdobím. Písničky byly vyzrálejší, ne snad že by zněly výrazně odlišně. Spíše byly lépe vyprodukované, zazpívané a zahrané, i s lepším zvukem, aniž by z nich zmizela všudypřítomná melancholie.
Ale dále zde přetrvával problém nevyrovnaného materiálu: výraznější skladby doplňuje skupina nedozrálých. Novinka Weather Systems vznikla na novodobé poměry skupiny relativně rychle (i když v pomalejším tempu oproti pětici klíčových nahrávek z let 1995 až 1999). Pokračuje v rozšiřování, zpřístupňování zvuku kapely natolik, že místo o alternativním rocku je možno hovořit o alternativním popu.
Skladby jsou pročištěné, mají pravidelnější kontury, v popředí jsou kytarové vyplétačky a ve zvuku hrají podstatnou roli doprovázející smyčce. Garantem tohoto nového zvuku byl poněkud paradoxně producent Christer André Cederberg, nahrávky jeho někdejšího projektu Drawn byly ovlivněny mimo jiné i ranými deskami Anathemy, její dnešní zvuk však Cederberg posouvá od osobitosti k anonymitě středního proudu.
Prozatím si skupina dokázala podržet charakteristický výraz, typické melodie, vokální linky i průvodní náladu, ale novinka není tak výrazná jako předchozí desky a snaha oslovit nové publikum je z ní cítit až příliš.
Autor je spolupracovníkem redakce
