Lanovka vtáhne Špilberk do života Brna

Na úpatí Špilberka zastavil autobus s výletníky z Japonska. „Jak se dostaneme nahoru na hrad?“ zeptal se turistický průvodce kolemjdoucího Zdeňka Müllera. Muž odpověděl, že jedině pěšky. Příhoda, při níž Špilberk přišel o desítky návštěvníků, inspirovala pětasedmdesátiletého brněnského architekta Müllera k úvahám, jak dominantu Brna zpřístupnit lidem, kteří nemají pro výšlap na Špilberk dost sil nebo času. Jeho návrh by chtělo vedení města rozpracovat.

Špilberk je o osmapadesát metrů výše než Husova ulice. Jak chcete převýšení překonat? Možností je více. Nejjednodušší by bylo propojit hrad s podzemními prostorami, které vznikly po 2. světové válce jako protiatomový kryt v kopci pod Špilberkem. Vstup do těchto prostor je z Husovy ulice a kryt sahá skoro až k patě opevnění hradu. S druhým hradním nádvořím by se podzemí propojilo výtahem, který by jel studnou. Podzemní prostory by navíc podnikatelé mohli proměnit ve sklepy a vinárny.

Jaké další varianty zpřístupnění hradu máte vymyšlené? Největší šanci má kolejová lanová dráha, která by vyšla asi na osmdesát milionů korun. To není v porovnání s nedávnou dvoumiliardovou opravou Špilberka moc, lanovka navíc tuto investici zhodnotí. Lanovku je možné vést buď z Obilního trhu, kde je dost místa pro parkování. Nástupiště by mohlo být ale i vedle Turnhalle, dnešního Centra univerzitního sportu v Údolní ulici. I zde by mohlo parkovat několik autobusů. Nejvíce se mi ale líbí trasa z Husovy ulice.

Proč by měli lidé nasedat z Husovy ulice? Tato varianta dráhy je spjata s historií. Už v minulosti spojovala opevněná cesta nazývaná „strada cooperta“ západní část špilberského kopce s branami do ulic Veselé a na dnešní Šilingerovo náměstí.

Přemýšlel jste o proražení hradeb Špilberku? Prolomené hradby znamenají poražený hrad, takže jsem proti. Horní zastávka lanovky bude u severního bastionu před vstupem do kasemat. Zbylých sedmdesát metrů k hlavnímu vstupu Špilberku návštěvníci dojdou pěšky, nebo se svezou výtahem ve skleněném tubusu na hlavní nádvoří. Výtah zároveň poslouží ke spojení podzemí s nádvořím hradu.

Jak velká a rychlá by měla být kabina lanovky? Panoramatická kabina lanovky bude až pro padesát stojících lidí, ale mělo by v ní být i několik sklápěcích sedaček. Sedmdesát vteřin, za které lanovka urazí necelých dvě sta metrů, lidé stát vydrží.

Počítáte v projektu s kácením stromů? Šířka trasy je dva a půl metru, takže zmizí část náletové zeleně, vzrostlé stromy až na výjimky zůstanou. Lanovka by ve spodní části jela pod klenbou stromů, až v horní části by na estakádě vystoupala nad koruny stromů, kde se naskytne nový pohled na Brno.

Kolem Špilberka kdysi rostlo víno. Chcete tradici obnovit? Víno se na svazích pěstovalo asi tisíc let, jednou z odrůd byl brněnský hradní silván. Obnovení malé části vinic na jižním a západním svahu kopce by Špilberk jen zatraktivnilo.

Proč jste vedle lanovky oprášil i myšlenku lávky, která by měla vést ze Špilberku do Vinařské ulice poblíž výstaviště? Hlavně proto, že je Staré Brno odděleno od centra města a turistům často unikne klášter, basilika minor nebo Mendeliánum. Lávkou přes ulici Úvoz by to ze Špilberku, který je dnes mimo život města, přitom bylo stejně daleko jako z hlavního nádraží na náměstí Svobody. Náklady přesáhnou třicet milionů korun.

Kdy lanovka vyjede? Dva roky poté, co ji schválí zastupitelstvo Brna.