Vystudovaný grafik Tomáš Mašín se filmové řemeslo naučil při výrobě desítek reklam a videoklipů. Ve třiačtyřiceti letech natočil celovečerní debut inspirovaný osobností básníka Egona Bondyho. O snímku 3 sezóny v pekle, který režisér před několika dny představil v Olomouci, se hovoří jako o hlavním kandidátovi na Českého lva.
Natočil jste desítky klipů, nejen pro české, ale i zahraniční kapely a zpěváky. Které z nich máte nejraději? Rád vzpomínám na natáčení v zahraničí, dělal jsem klipy třeba ve Španělsku nebo v Londýně, to jsem natáčel v opuštěném ramenu metra. Byla to zajímavá zkušenost. Z českých klipů mám dodnes hodně rád Pohyby od Lucie, kde hrála Tereza Maxová, dále první klipy pro Načevu – Měsíc a Tvůj úsměv. Tady jsem oceňoval hlavně maximální tvůrčí svobodu.
Hudba hraje velmi výraznou roli i ve vašem debutu. Proč jste si vybral právě člena kapely J.A.R. Filipa Jelínka? Nechtěl jsem osvědčená jména, která jdou z projektu do projektu. Ti lidé jsou pracovně vytížení a já chtěl, aby bylo na hudbu dost času. Na Filipovi mám rád jeho bohémskou povahu, navíc se mi líbí, že zvládá žánrové přesahy.
Jak byste váš film doporučil olomouckému divákovi, který třeba nezná osobnost Egona Bondyho, a navíc se bojí, že půjde o politické drama? Nechtěl jsem dělat politický, filozofující ani životopisný film. Pro mě to od začátku měl být příběh o vzpouře. Z principu je dobré mít v koutku duše rebelství, touhu vzbouřit se proti něčemu, co se mi nelíbí. Tohle poselství jsem se snažil sdělit skrze silnou a výpravně natočenou love story. To jsou podle mě hlavní věci, které by diváky nejen v Olomouci mohly do kina přilákat.
Do světa filmu jste poprvé vstoupil už dávno, v polovině devadesátých let scénářem k Šeptej. Proč vám trvalo tak dlouho, než jste se odvážil natočit vlastní celovečerní snímek? Nejsem vystudovaný filmař, takže jsem se to řemeslo teprve postupně učil. Podvědomí mi velelo, abych nic zbytečně neuspěchal. Ta myšlenka na celovečerní debut přišla někdy před šesti lety, kdy už jsem zkrátka byl z natáčení reklam unavený a přesycený. Navíc v reklamě vaše vlastní nápady a připomínky často padnou pod stůl, což je trochu frustrující. Chtěl jsem si konečně udělat něco svého.
