Chomutov, Mostecko / Nejznámější modelkou ze severních Čech je Eva Herzigová. Kráska z Litvínova dobývá světová mola i ve věku, kdy si většina manekýn užívá „modelingového“ důchodu. Přesto se v Česku nyní mluví mnohem více o jiné ženě. Vyrůstala jen o pár kilometrů dál než světová topmodelka Herzigová. Honba za senzací a fotkami Vlaďky Erbové z Mostu nenechá ani na chvíli spát bulvární novináře.
Milovnice večírků
Své si s paparazzi užila i druhá vicemiss Michaela Štoudková z Chomutova. Po úspěchu v soutěži krásy v roce 2005 jí nedali pokoj. Přejmenovali ji na královnu večírků a alkoholičku. „Nic s tím nenadělám. Pomluvy neřeším. A snad ani rodiče. Ti nejlíp vědí, jaká jsem,“ říká třiadvacetiletá blondýnka. Naposledy si na ní „smlsli“ během karlovarského filmového festivalu. Titulky vykřikovaly, jak je Štoudková na dně a opilá spala na ulici. „To si pamatuji. Stěhovala jsem se z hotelu do jiného a čekala na auto, když mě vyfotili,“ objasňuje vicemiss.
Rozruch kolem Štoudkové dopadl i na Evu Martinovskou. Ve chvíli, kdy Štoudková soutěžila v České miss, její kamarádka z Chomutova bojovala o korunku v konkurenční Miss České republiky. „Míša se chtěla přihlásit, ale nedůvěřovala si. Dodala jsem jí odvahu. Mě do soutěže přihlásila sestra. Vůbec nic mi neřekla, ale prozradil ji radostný výraz v obličeji, když mi přišla pozvánka na casting,“ vzpomíná Martinovská na soutěžní rok 2005. Nezískala sice korunku jako Štoudko
vá, ale zalíbila se návrhářce Beatě Rajské. Obě krásky pro ni pózovaly v Egyptě pro kalendář s kolekcí plavek, spodního prádla i šatů. „Fotily jsme ráno a večer, vždycky obden. To jsme si opravdu užily,“ vzpomíná modelka. Dokládají to i fotky na bulvárních serverech. „Míšu to ze začátku hodně mrzelo. Teď už bulvár naštěstí hází za hlavu. Píšou nesmysly. Z její oslavy narozenin se objevila fotka, na které se s ní údajně válím opilá po zemi. Míša opravdu upadla, jenže nebyla opilá. A na fotce jsem nebyla já, ale jiná kamarádka,“ vypráví Martinovská.
Pomluvy řeší právník
Mostecká krasavice Vlaďka Erbová přenechala starosti s pomluvami právníkovi. „Noviny nečtu, televizi nesleduji. Ve chvíli, kdy se ale novináři začnou rýpat v mém manželství a píšou nepravdy o tom, jaká jsem matka, musím se bránit. V době, kdy se rozvádím, mi jejich lži opravdu nepomáhají,“ říká Erbová.
Doufá, že až se její dcerka za dva roky bude učit ve škole číst, zájem o ni už nebude takový. „Dcera je velice chytrá, vychovávám ji já. Když si pak dohledá články o mně, bude vědět, co je pravda a co ne,“ věří česká modelka, která jakoby z oka vypadla herečce Halle Berry.
Modeling ji stále baví, je úspěšná a žádaná. Kdyby její dcera jednou chtěla zkusit tvrdý svět této branže, nebránila by jí. „Když se narodila, říkala jsem si, že bych jí to nedovolila. Pak jsem si uvědomila, že mně mamka také nic nezakazovala. Jen bych nedopustila, aby jí někdo ublížil. Vím, jak to chodí,“ uvědomuje si kráska.
Do miss kvůli bicyklu
K modelingu se dostala brzy. Ve čtrnácti letech si přála horské kolo. „Mamka viděla na plakátu soutěže Miss Poupě, že výhrou je právě kolo. Tak mě přihlásila,“ popisuje netradiční vstup do soutěže krásy Erbová. Při krajském kole si ji vyhlédla Jana Antonínová, která objevila i Evu Herzigovou.
Dlouho se nic nedělo, místo modelky byla Erbová hosteskou. Při jedné akci si jí ale všiml návrhář Josef Klír. Z hostesky se rázem stala modelka, která předváděla nádherné krajkové šaty. V roce 2003 nafotila s Jakubem Ludvíkem sérii snímků. Sáhl po nich Playboy a z obyčejné hostesky se rázem stala česká playmate.
Modeling byl pro radost
To jiná tmavovláska, Veronika Lorenzová z Mostu, má na modeling jen krásné vzpomínky. V letech 1996 a 1997 posbírala sedm titulů v nejrůznějších soutěžích krásy a jedno třetí místo.
„Moji mladší sestru oslovil majitel agentury v posilovně, ještě v době, kdy modeling nebyl tolik rozšířený. Vzala mě s sebou a každý víkend jsme se učily chodit, malovat se a všechno okolo,“ vzpomíná dnes pětatřicetiletá Lorenzová. První přehlídka ji čekala v Německu. Svůj debut tak nemusela odbýt v Mostě před řadou povykujících kamarádů a spolužáků. „Vydělat se tím tehdy příliš nedalo. Někdy jsme předváděly i zadarmo, bavilo nás to, tak proč ne. Polepšila jsem si, když jsem šla do Prahy,“ říká Lorenzová.
V hlavním městě je více příležitostí a mladá Mostečanka se tehdy dostala do řady televizních reklam. „Dokonce jsem získala hlavní roli ve filmu. Měl být o mladé holčině, která se nechala ulovit na modeling, jenže v cizině z ní udělali děvku. Filmaři ale nesehnali peníze,“ vypráví žena.
Dnes už předvádí jen výjimečně, zlákat se nechala na jaře. Pro manžela ale nafotila kalendář ve Františkových Lázních. „Začíná únorem. Od Valentýna,“ dodává Lorenzová.
Kontakty na pražské agentury získala po krátké době i další mostecká kráska Petra Topinková. „Vždycky se mi to líbilo a byla jsem parádnice. V této branži se všichni znají, takže jsem dostala číslo na Miladu Karasovou a její agenturu Czechoslovak Models. Konkurzy na mě ale nepůsobily moc dobře,“ vzpomíná mostecká rodačka. Přirovnává výběr děvčat pro natáčení či focení k obhlížení pouhého zboží. Jako by dívky ani nebyly živé. „Jedete do Prahy, vystojíte si tříhodinovou frontu. Vejdete dovnitř a po pár vteřinách slyšíte buď ano, nebo ne. Když se dostanete dál, čekají vás kamerové zkoušky nebo první focení. Ale to stále nic neznamená. Vybírají ještě z velkého množství holek,“ popisuje Topinková. Rychle ji to odradilo, do Prahy přestala jezdit. „Přesto mě to stále baví, jen už modelingu nevěnuji tolik času,“ shrnuje tmavovláska.
Trpělivost růže přináší
Že se nemusí házet flinta do žita po prvním neúspěchu, potvrdila letos Kamila Hybášková z Mostu. Drobná blondýnka sice nemá míry, které by ji katapultovaly na přehlídková mola, zato má zajímavou tvář. Proto se věnuje fotomodelingu.
Letos zaujala porotce iMiss, posléze i hlasující lidi, kteří ji poslali do finále. „Možná se nade mnou porotci slitovali, když mě poslali mezi semifinálovou stovku. Už jsem to zkoušela potřetí,“ směje se Hybášková.
Ještě větší radost měla, když se našla ve finálové desítce. Každou chvíli hledala na internetu výsledky. Když se tam konečně objevily, v první chvíli se mezi finalistkami neviděla. „Pak najednou koukám na svůj obličej. A začala jsem křičet radostí,“ dodává dívka.
Dosáhla tak určitého zadostiučinění. Před soutěží si totiž řekla, že to zkusí naposled. V zaměstnání si neprodloužila smlouvu, hodně cvičila a snažila se na sobě pracovat. Úspěchem udělala radost i matce. Právě ona začala dceru vozit už v jedenácti letech po nejrůznějších konkurzech. „Ani nevím proč. Nenapadlo mě se jí zeptat,“ přemýšlí blondýnka.
Kromě iMiss si vyzkoušela i soutěž krásy v Příbrami. „Nedalo se to vůbec srovnávat. IMiss byla naprosto profesionální. Do Příbrami ani nedorazil choreograf, takže jsem sestavu nakonec dělala já. Ale měla jsem radost, že můžu aspoň zúročit své zkušenosti,“ konstatuje Hybášková.
