Vědci poprvé v historii pozorovali atmosférický jev, který by mohl vysvětlit, proč na nejjižnějším kontinentu nepřibývá tolik sněhové pokrývky, kolik by mělo.
Data shromážděná francouzskými klimatology v posledních letech z okolí výzkumné stanice na pobřeží Adéliny země potvrdila přítomnost silných bríz vanoucích z nitra Antarktidy. Tyto větry vznikají vlivem rozdílných teplot nad mořem a pevninou. Do výšky jednoho kilometru nad zemí silně vysoušejí vzduch a způsobují, že většina srážek, které by jinak spadly jako mrholení či sníh, sublimuje zpět do atmosféry.
Jev může podle vědců přispívat k úbytku sněhové masy pozorovanému v posledních letech. Autoři studie, kterou vydal časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, tvrdí, že kumulativní úbytek potenciálních srážek způsobený tímto jevem by mohl představovat až sedmnáct procent.
Hlouběji ve východní části Antarktidy by to však mohlo být až 35 procent. Klimatologové jsou přesvědčeni, že by se fenomén mohl zhoršovat nastupujícími klimatickými změnami.
„Dosud jsme o rozsahu tohoto procesu, který je satelitním snímkováním v podstatě nezpozorovatelný, nevěděli,“ uvedla Alexis Berne, jedna ze spoluautorů studie a vedoucí Environmentální laboratoře, kterou v Antarktidě provozuje švýcarský federální technologický institut v Lausanne. Začlenění procesu do dosavadních meteorologických modelů podle něj silně ovlivní jejich výsledky, tedy vypočtené hromadění sněhové pokrývky a objem srážek v Antarktidě stejně jako jejich dopad na globální trendy ve vývoji počasí.
