Je osmnáct minut po půlnoci, měsíc v úplňku. „Líšeň, hřbitov – konečná stanice,“ hlásí noční autobus linky 97. Hlas Jarmily Černocké, která namluvila hlášení v brněnské hromadné dopravě, dokáže vylekat, zvláště když člověka probudí na nejstrašidelnější konečné stanici brněnské hromadné dopravy.
„Smyčka v Líšni je sice vedle hřbitova, ale nebožtíci přes zeď nenakukují a řidiče nijak neobtěžují,“ vyvrací obavy Jiří Valníček z dopravního podniku.
Každou konečnou stanici kromě hlášení bezpečně odhalí smyčka nebo úvrať či jiný prostor pro otáčení vozidla a domek pro odpočinek řidičů. „Ke všem je univerzální klíč. Tekoucí vodu mají všechny, některé i teplou. Stejně tak záchod.
V některých je i rychlovarná konvice, mikrovlnka nebo automat na vodu či kafemat,“ odhaluje tajemství místnůstky, do které cestující nikdy nenahlédnou, bývalý řidič Roman Chudík. V mikrovlnné troubě si řidiči ohřívají hotovky v balíčku, který si mohou za třicet korun koupit v automatech ve vozovnách.
Na konečné na Mendlově náměstí a nádraží v Králově Poli se dokonce o pohodlí řidičů stará žena, která vaří kávu a ohřívá jídlo. „Mezi řidiči jednoznačně vede řízek s bramborem a rizoto,“ říká Hana Gromešová, která obsluhuje řidiče už osmnáct let.
Některé domky na konečné připomínají stavební buňku, jiné zaujmou. Konečná trolejbusové linky 39, zastávka Barvičova, patří mezi nejoriginálnější.
Konečná bezdomovců
„Velmi dobře zapadá do okolní zástavby a vyniká prostornou čekárnou se zaoblenou lavičkou,“ uvedl architekt Petr Hrůša. Dopravní podnik zastávku nedávno opravil a vyčistil od graffiti. Kromě architekta a sprejerů ji mají v oblibě i bezdomovci.
„Architektonicky zajímavá je ale i funkcionalistická budova smyčky Pisárky. Z moderních zaujme konečná Haškova na Lesné. Je pojata jako multifunkční objekt,“ uvedl Valníček. Spojení úkrytu pro řidiče, předprodeje lístků i prodejny potravin v oválném kovově lesklém plášti nabízí konečná linek 50 a 52 Zoologická.
Historicky první konečná v Brně je v Pisárkách. „Vzhledem k tomu, že v Pisárkách byla hned na počátku městské dopravy v Brně vozovna, je tam i nejstarší současná konečná stanice,“ uvedl Valníček.
Nejdále vezou cestující řidiči na konečnou ve Veverské Bítýšce. „Právě na konečné v okolí Brna jezdí nejméně lidí,“ uvedl Chudík. Netradiční pohled se naskytne zejména cyklistům směřujícím z Obřan do Bílovic nad Svitavou. Během prázdninové výluky tramvajové linky 4 se náhradní autobusy x4 ukrývají ve stínu bílovického železničního mostu ještě před obřanskou smyčkou.
Nejopuštěnější autobusovou zastávkou je modřický Dvůr v lese, poblíž kterého žádný les není. „Autobus sem zajíždí nepravidelně – ve špičce doveze zaměstnance čističky, pneuservisu, odtahové služby a dalších firem. Takové konečné se říká závlek,“ vysvětlil Chudík. Přímo rajský klid si užijí řidiči tramvají při odpočinku ve smyčce Stránská skála.
Horké chvíle naopak zažívají Brňané na Staré osadě. „Na této konečné stanici mají strážníci nejvíce práce. Konečné jsou totiž příslovečnou konečnou pro podnapilé, kteří jsou agresivní a nechtějí vystoupit z vozu. Nebo vystoupí, ale zůstanou ležet na silnici či v kolejišti,“ popsal mluvčí strážníků Zdeněk Novák.
