Rodák z Nového Jičína Tomáš Sklenák se postupně přes Trnávku a Kopřivnici dostal do extraligového kádru Frýdku-Místku. Odtud pak zamířil do německého druholigového Eisenachu. Na nedávném
mistrovství Evropy v Rakousku pomohl sedmadvacetiletý házenkář české reprezentaci k osmému místu devatenácti vstřelenými brankami.
Jak hodnotíte evropský šampionát v Rakousku, kde jste obsadili osmou příčku? Myslím, že jsme obstáli. Osmé místo není špatné. Škoda, že jsme ve dvou zápasech prohráli o jediný gól. S trochou štěstí to mohlo být ještě lepší.
Po úvodním nepovedeném utkání proti Španělsku jste poté těsně podlehli pozdějšímu vítězi turnaje
Francii. Až v posledním zápase ve skupině jste si tedy mohli zajistit postup. Museli jste porazit Maďary. Jak jste se na tento klíčový duel připravovali?
Jako na každý jiný zápas, ale dobře jsme věděli, že když neuspějeme, pojedeme domů. To si pochopitelně nikdo z nás nechtěl připustit. Nakonec jsme utkání zvládli, a postoupili tak ze skupiny.
Poté jste se přesunuli z Neustadtu do Innsbrucku, kde jste sehráli další tři zápasy. Ve které hale se vám hrálo lépe?
Rozhodně v Neustadtu, protože tam byla lepší palubovka. V Innsbrucku byla ale zase krásná hala. Škoda, že to měli čeští fanoušci tak daleko. Věřím, že kdyby to bylo blíž, přijelo by jich nás povzbudit
V Innsbrucku jste se postupně střetli se Slovinci, Poláky a Němci. Nejvíce jste byl vidět v utkání proti
Polsku. Byl to váš nejpovedenější zápas v barvách národního týmu?
Rozhodně to bylo moje nejpovedenější utkání na šampionátu. Vstřelil jsem v něm, tuším, pět gólů. Na mém povedeném výkonu však měli zásluhu i ostatní spoluhráči.
Na závěr jste remizovali s Německem. Jak vnímáte fakt, že jste Němce, byť pouze o bod, nechali za sebou? Budete to svým německým spoluhráčům nějakou dobu předhazovat? Z kluků si utahovat nebudu, ale myslím, že kdyby skončili oni před námi, nějakou dobu by mi to předhazovali. Takhle bude alespoň v šatně klid.
Zkuste porovnat, v čem byla vaše úloha na šampionátu jiná oproti té, kterou plníte v klubu. V lize hraju hlavně levou spojku, takže mým úkolem je střílet branky. V reprezentaci nastupuju na střední spojce. To znamená, že režíruju hru celého týmu a připravuju šance.
Stihl jste se po návratu z Rakouska alespoň na chvíli podívat domů, nebo jste hned musel do Německa za klubovými povinnostmi? Dva dny jsem byl doma s rodiči. V neděli už jsme ale s manželkou museli odcestovat do Německa.
Pomůže vám nedávno skončený šampionát k lepšímu angažmá? Přece jen Eisenach hraje až druhou
německou ligu.
I když jsem se na turnaji zviditelnil, moje pozice v klubu zůstane taková, jako byla před šampionátem. Jsem ale v Eisenachu spokojený. Já i manželka tady máme hodně přátel. Samozřejmě, kdybych mohl
hrát i jinou soutěž, určitě bych nebyl proti. Ale zatím jsem žádnou lepší nabídku nedostal. Uvidíme, jestli třeba teď po mistrovství Evropy nějakou nedostanu.
Máte vysněnou ligu, kam byste chtěl jít hrát, kdyby přece jen nějaká nabídka k přestupu přišla? Pokud dostanu atraktivní nabídku, je mi úplně jedno, kam to bude. Novému prostředí se s manželkou rádi přizpůsobíme.
Jak se Eisenachu ve druhé bundeslize daří?
Letošní sezonu jsme začali špatně. Měli jsme zraněné některé hráče, takže jsme ztratili několik bodů a po půlce soutěže jsme zatím až desátí. Myslím ale, že máme dobrý mančaft a na jaře bychom měli jít v
tabulce výš. Chceme se dostat do elitní pětky.
Je Eisenach vhodné město pro rodinný život? Ano. Je to krásné město se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli. Eisenach je známý především hradem Warburg a různými památkami.
Kolikrát ročně se z Německa dostanete domů a kolik dnů v Česku vždycky zůstanete?
Naposledy jsem byl doma o Vánocích. V Trnávce jsem byl zhruba týden. Do Čech se dostávám
ještě v červnu, kdy míváme v Německu volno. Nejvíce času vždycky trávím s rodiči a přáteli.
Jak budete trávit volno po letošní náročné sezoně? Pokud všechno dobře dopadne, tak se nám v dubnu narodí dcera. Všechny volné chvíle se tedy budu snažit trávit s ní a s manželkou.
