Bratři Pabiškové žijí ral-lye Dakar. Zatímco Martin je manažer a spolumajitel české stáje, mladší David z Liberce závodí. Nyní se mu podařil životní úspěch, skončil na šestadvacátém místě. „S výsledkem jsem spokojený, ale stálo mě to hodně sil,“ přiznal liberecký motocyklista. Jeho dřívější dakarské maximum byla dvaačtyřicátá pozice.
Technické problémy vás stály lepší umístění. O co šlo?
Ve třetí etapě mi nefungovaly benzinové pumpy a to mě fyzicky vysálo. Motorka mi nešla nastartovat, musel jsem hodně šlapat a byl jsem zralý na odjezd domů. Navíc jsem v předposlední etapě poškodil převodovku.
Jaká je příčina toho, že letošní závod poznamenala tak velká „úmrtnost“ závodníků?
Jen těžko se popisuje laikovi obtížnost závodu. Ten je vedený volným, hornatým, kamenitým a prašným terénem, kde sebemenší zaváhání či navigační chyba znamená nehodu. Na druhou stranu tu dostává technika neskutečné množství ran, což často vede k popisovanému „úmrtí“ techniky. Prostě nevydrží.
Co bylo v letošním ročníku nejtěžší?
Poušť Atacama. Samý prach, technické poruchy a to všechno v kombinaci s únavou a modřinami. Ale uklidňoval mě pocit, že jsme tady vlastně všichni dobrovolně.
Jak lze zahnat celodenní únavu?
Důležitou předzávodní přípravou je práce fyzioterapeuta a dostatečný přísun iontů a minerálů. Tělo musí být připravené na fyzickou zátěž a zbytek je v osobnosti každého ze závodníků.
Proč je Dakar tak lákavý? Existuje obtížnější závod?
Na světě neexistuje náročnější závod s tak mediálním pokrytím a organizačním zajištěním. Dakarská rallye je snem každého motoristického závodníka. Češi byli u Dakaru už od jeho počátku. A tak to bude i v budoucnosti.
Stále se na Dakaru zlepšujete. Kde myslíte, že jsou vaše možnosti? Máte na stupně vítězů?
Stupně vítězů na Dakaru nekončí třetím místem. Chci být součástí světové dvacítky a udržet se v ní. Tam vidím své možnosti. S týmem pro to uděláme maximum.
