Vláda argumentuje zejména tím, že současný poplatek platí od roku 1994 a od té doby se nezvyšoval. Proto ho chce navýšit o část inflace za posledních 16 let. „Takového zvýšení kompenzuje inflaci od roku 1994, kdy byl tento poplatek stanoven,“ řekl poslancům ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Poukázal na to, že jinde v Evropě se vybírají i vyšší poplatky. Řekl také, že nemovitost si lidé
i podnikatelé nekupují příliš často a navíc to je obvykle transakce v objemu statisíců i milionů korun, takže ve srovnání s tím představuje tisícikorunový poplatek jen nepatrný výdaj.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že v Německu stojí zapsání rodinného domku do katastru 400 eur, tedy téměř 10 tisíc korun,
v Rakousku procento z ceny domku. Také na Slovensku se vybírá víc než v tuzemsku, za zápis se tam platí 66 eur, tedy asi 1 600 korun.
Na poplatcích katastrální úřady vyberou stovky milionů korun ročně. Například v roce 2009 to bylo 596 milionů korun, z toho 316 milionů korun bylo za vklady do katastru.
Firmám by mohl zákon přinést úlevu od administrativy. Například nebudou muset přikládat výpisy z obchodního rejstříku, pokud bude možné si údaje ověřit po internetu. Návrhy na zahájení řízení o zápisu se budou podávat na stanoveném formuláři. Novela má také umožnit vymazat stará zástavní práva převzatá z pozemkové knihy vedené do roku 1964. „S velkou pravděpodobností již tato zástavní práva byla promlčena, nebo i zanikla. Údaje v pozemkové knize o zástavním věřiteli byly neúplné, takže ho po desítkách let není možno dohledat,“ uvádí vláda.
