Obvodnímu oddělení Policie v Lysé nad Labem šéfuje druhým rokem. Nadporučici Janě Skálové se splnil sen. Dělá práci, která ji baví. Byť její začátky nebyly snadné.
K policii nastoupila před třinácti lety. Na oddělení tehdy byla jedinou zástupkyní „něžného pohlaví“. Ale přestože jsou ženy u policie dodnes v menšině, nikdo se s ní nikdy „nemazlil“. Vypracovat se musela sama. Respekt a uznání kolegů si získala díky svým zkušenostem a schopnostem.
„Respektují mě jako velitelku, rádi si přijdou pro radu. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mě podřízený odmítl poslechnout jen proto, že jsem žena,“ říká Skálová.
Práce jako koníček
Začátky u policie však nebyly pro nyní dvojnásobnou matku lehké. „Občas jsem zaslechla, že jako žena bych spíš měla být doma a válet knedlíky,“ směje se Skálová.
V některých situacích je podle třiatřicetileté Jany dokonce lepší být policistkou–ženou. „Třeba když na stanici dorazí zoufalá žena, aby oznámila, že ji manžel doma bije. Neměl by ji vyslýchat další muž. Takové trápení se daleko snadněji říkají jiné ženě,“ vypráví modrooká brunetka, která se při výkonu policejní profese specializuje právě na práci se ženami a nezletilými.
„Na práci mě baví kontakt s lidmi. A především to, když má moje snažení hmatatelný výsledek a někomu pomůže,“ říká Skálová.
Naopak nikdy ji prý nebavilo udělovat pokuty za špatné parkování. „V současnosti mě nejvíc naplňuje, když mohu začínajícímu policistovi předat jako velitelka svoje zkušenosti,“ říká nadporučice.
Ve službě se Skálová už dostala do různých vypjatých situací. „Naštěstí jsem zatím nikdy nemusela po někom vystřelit. A doufám, že ani nebudu muset,“ říká policistka, které se na výložkách blyští tři hvězdičky. Přestože má služební zbrojní pas a nosit pistoli jí nevadí, přiznává, že raději používá jinou zbraň.
„Vždycky jsem se snažila pachatele umluvit. Moje výřečnost ho většinou odzbrojila,“ tvrdí policistka.
Odvážným ženám by svou profesi doporučila. Ale s jedním varováním: „Každá žena, která zatouží po kariéře u policie, by se měla uvědomit, že to obnáší mnohem víc, než jen slušivou uniformu.“
Nabídka stát se velitelkou oddělení rodačku z Prahy potěšila. Z přímého výkonu služby přešla do kanceláře právě v době, kdy její dcera nastoupila do školy. „Potěšilo mě, že s ní můžu být každý večer doma a psát úkoly. Už se nemusím bát, že mě uprostřed noci povolají do služby,“ vypráví Skálová.
Děti hlídá manžel
Manžel Jany Skálové Jiří je rovněž policista. Ale když před třemi měsíci přivedla na svět jejich druhé dítě, přišel s překvapivým nápadem. „Dohodli jsme se, že na mateřskou dovolenou půjdu já. Nepřišlo mi na tom nic divného. Věděl jsem, do čeho jdu,“ říká Jiří Skála. Kromě finančních důvodů si tuhle variantu vybrali také proto, aby úspěšná kariéra Skálové mohla pokračovat. „Na Jiřího jsem hrdá. Můžu se na něj spolehnout, s dětmi mu to jde skvěle,“ tvrdí velitelka.
