Na žádné z akcí zlínského filmového festivalu nechybí. Není to ale fanoušek filmového umění. Mnohem lákavější mu připadají známí herci nebo celebrity. Kdekoliv se ukážou, seběhne se k nim. Devětatřicetiletý Josef Vaculík sbírá podpisy slavných lidí dvacet let. Jakmile se ve Zlíně koná nějaká akce, sbalí si do batůžku album a foťák a vyráží. „Je to jako droga,“ přiznává Vaculík.
Začalo to hokejisty. „Přivedl mě k tomu kamarád, se kterým jsem chodil na hokej. Ale pak už jsem měl hokejistů dost a chtěl jsem zkusit něco jiného,“ vzpomíná lovec podpisů. A taky už mu nestačily jen autogramy v deníčku. „Máte pak jen hromadu nečitelných škrkanců a to není ono,“ vysvětluje Vaculík. Nechává si podepisovat obrázky a s celebritami se fotí.
Jakmile je ve městě filmový festival, přichází pro Vaculíka opravdové žně. Vinnetou Pierre Brice, Schimanski Götz George a vlastně skoro žádné zahraniční i české herecké hvězdy mu nikdy neunikly.
Nepochodil ale u Christophera Lee, hlavní hvězdy letošní přehlídky. „Nedalo se k němu dostat, byl přísně střežený. Dřív, když festivalu šéfoval Vítězslav Jandák, tu bylo daleko víc celebrit a bylo také snadnější se s k nim dostat,“ podotýká Vaculík.
Nejvíc si cení setkání s těmi, kteří už nežijí. Ve svém albu ukazuje obrázky s podpisy Stelly Zázvorkové, Heleny Růžičkové nebo nedávno zemřelého Petra Muka.
Své vášni Vaculík podlehl i při nedávné předvolební kampani. Považuje si podpisu knížete Schwarzenberga nebo Drupiho, který hrál na mítinku sociální demokracie. Nejvíc ho ale lákají herci.
Když ve Zlíně hostuje nějaký známý pražský divadelní soubor, čeká na úlovek v noci v zimě před divadlem. „Když to vyjde a celý promrzlý se dočkám, oslavím to panákem na zahřátí a jdu spát,“ dodává Vaculík.
