Sedmašedesátiletý veterinář František Šimek ze Strakonic léčí už padesát let koně a psy. Váží si života, protože o něj málem přišel. Od dětství má rád vodu a věří na její léčivé účinky. Rehabilitace v bazénech mu totiž rozhýbala ochrnuté tělo.
1. Rodina
Jsem rád, že mám dobře fungující rodinu, i když mi před osmi lety zemřela po pětatřicetiletém manželství žena. Že má dcera i syn mají svá povolání, která si vybrali. Že mám osm vnoučat a dělají mi radost, i když zrovna nejsem takový ten typický děda, který je často hlídá. Radost mám i z toho, že má přítelkyně inklinuje ke psům a myslivosti jako já. Jediné, co mě trochu mrzí, je, že nikdo nebude pokračovatelem v mé veterinární praxi. Ale třeba to jednou bude nejmladší vnuk.
2. Práce
Letos to bude padesát let, co léčím zvířata. S mojí prací se prolínala láska ke psům a ke koním. Odtud mám také spoustu zranění. Dvakrát mi koně natrhli játra a v osmdesátém roce mě jedna klisna zmrzačila. Vzepnula se na operačním sále a přední nohou mě málem popravila. Čtrnáct dní jsem byl v bezvědomí a ochrnutý a tři čtvrtě roku v rehabilitačním ústavu v Mariánských Lázních.
3. Psi
Že mám rád psy, mohu dokázat svým osobním rekordem. Na všech možných zkouškách jsem za svůj život předvedl pětašedesát loveckých psů. S pudelpointerem jsem dokonce vyhrál mistra republiky. Kolem psů se v mém životě všechno točí. Jsem v představenstvu českomoravské kynologické jednoty a zkušebním komisařem na přezkušování rozhodčích, kteří rozhodují o výstavních oceněních psů podle plemene a výkonu.
4. Myslivost
Miluju Šumavu a lesy. Sice do lesa chodím a lovím, ale na myslivost moc času nemám, protože mám spoustu jiných povinností. Dělám lektora pro adepty myslivosti a poradce chovu některých loveckých plemen psů. A kolem toho je spousta papírování.
5. Rozhodčí
Od loňska jsem rozhodčím na výstavách pro všechna plemena psů v rámci Mezinárodní kynologické federace. Tím pádem pro celý svět.
Ročně absolvuju na padesát výstav a zkoušek. Už dnes mám zaplněný diář a mohu říct, kde budu třeba 7. července v roce 2011.
6. Voda
K vodě mám velká pouta. Věřím na její léčivé účinky. Voda mě po úraze zachránila a vrátila na nohy. S mým životem byla spojena od dětství. Bydleli jsme v Písku na Portyči a tam se říkalo, že se dítě naučí dřív plavat než chodit. Moje nejčastější cesta byla dům, dvůr, molo a řeka.
7. Život
Jsem rád, že jsem na světě. Po tom, co jsem prožil, jsem tu už také nemusel být. Proto jezdím plavat a snažím se být stále v pohybu, abych pro své tělo něco udělal. Kvůli zdraví jsem dokonce přestal po padesáti letech kouřit. Mám sice šílené absťáky, ale odolávám.
