Sumec velký (Silurus glanc) pochází z východní Evropy. V západní Evropě původně nežil a rozšířil se tam jako vetřelec. Vede se mu dobře, ale ostatní živočichové na to tvrdě doplácejí.
Největší ryba Evropy
Sumec velký je třetí největší rybou světa a bezkonkurenčně největší rybou Evropy. Rybářská latina se jen hemží sumci dlouhými pět a více metrů. Největší spolehlivě ověřené úlovky však byly výrazně menší. Přesto se najdou mezi starými sumci kapitální kusy, zvláště když ryba vyrůstala v příhodných podmínkách.
K největším exemplářům, o jejichž existenci není pochyb, patřil sumec ulovený v deltě italské řeky Po. Měřil 278 centimetrů a vážil 144 kilogramů. V posledních letech přicházejí zprávy o impozantních sumcích z Řecka, kde tato ryba původně nežila. Po umělém vysazení tu našla výborné podmínky zvláště díky dobře prohřátým vodám. Francouzští vědci sice nechytili rekordního sumce, ale odhalili ve vodách řeky Rhóny jiný překvapivý fenomén.
Překvapivě společenský samotář
Sumec má pověst samotářské ryby. Tým ichtyologů vedený Frédéricem Santoulem z university v Toulouse však opakovaně pozoroval na určitých lokalitách řeky Rhóny hejna sumců čítající v průměru pětadvacet kusů. Největších hejno tvořilo 44 sumců o velikosti od 120 do 210 centimetrů a hmotnosti od 12 do 65 kilogramů. V některých hejnech se tak sešly ryby o celkové hmotnosti více než jedné tuny. Důkazy o „rojení sumců“ přinesl vědecký časopis PLoS ONE.
Rojení sumců velkých
Důvod, proč se rhónští sumci sdružují do hejn, zůstává zahalen tajemstvím. Rybám nejde ani o tření, ani o potravu. Nevytvářejí hejna na ochranu před nepřáteli. Jasnější už jsou důsledky takového nahromadění sumců na jednom místě. A ty nejsou příznivé. Sumci vylučují výkaly a moč bohaté na dusík a fosfor. Místa, kde se sumci shromažďují, mají až 300krát zvýšený přísun těchto živin. Všechny dopady tak vydatného „přehnojení“ říčního dna i vody zatím nejsou jasné.
