Nejlépe se cítím v blízkosti vody,“ říká o sobě temperamentní šperkařka Tamara, která prý nemá ráda velká města. Vyrůstala na Gibraltaru, žila ve Francii i Německu. Pokud zrovna netráví čas cestováním a hledáním drahých kamenů, tvoří originální luxusní šperky na břehu jezera Tagernsee. Jezera s průzračnou modrozelenou barvou, jež je ze všech stran lemováno lesy a horami. Tam má své sídlo i její šperkařská firma Tamara Comolli Jewels, která nemá ve znaku nic jiného než kapku vody. Její šperky se dají volně kombinovat. Drahé kameny jsou připevněny na provázcích z kůže, takže budí dojem příjemného jižanského doplňku, u kterého byste rozhodně neřekli, že se cena může vyšplhat až na tisíce eur za kus.
Jaká je vaše nejstarší vzpomínka na šperk?
Hm, asi by to byl náramek, který nosila má matka a měla jej od své babičky. Měl na sobě mince a cinkal. Já jsem jako malá věděla, že když přichází „mamá“, cinká a všechno bude fajn.
Vyrůstala jste ve Španělsku, Francii i Německu. Která země vám vyhovovala nejvíc?
Většinu dětství jsem strávila ve Španělsku na Gibraltaru a tam byl tehdy život úplně odlišný od toho dnešního. Lidé se tak za vším nehnali, nebyly tam dopravní zácpy ani mraky vystresovaných lidí. Jen oceán a pláže. Ve Francii jsem chodila do školy, takže to taková legrace jako na Gibraltaru nebyla. Francouzi jsou úplně jiní než Španělé, nejsou tak divocí a odvázaní. Více dbají na systém. Co ale miluji, jsou bagety a croissanty. (směje se) A Německo – to je můj domov. Mám jedenáctiletého syna a chci, aby vyrůstal právě tady. Je tu relativně bezpečno, zároveň jsme v srdci Evropy a máme to všude blízko. Můžu být v klidu za tři hodiny v Praze.
Měla jste v životě nějaký výrazný impuls, kdy jste si řekla, že byste vlastně mohla navrhovat šperky?
Vždycky mě bavilo navlíkat korálky – asi jako každou malou holku. Ale první reprezentativnější kousek jsem vytvořila, až když mi bylo 17. Byl to náramek z kůže a korálků. Když jsem oznámila svému otci, že právě toto je to, co chci dělat, nelíbilo se mu to. Trvalo dalších 10 let, než jsem začala tvořit své první opravdové kolekce. To byl rok 1992.
Mezitím jste vystudovala obchod a marketing v Mnichově….
Tehdy, v těch sedmnácti, jsem svého otce nenáviděla, ale dnes jsem mu vděčná, že jsem mohla studovat a mít trochu rozšířenější obzor.
Vaše šperky jsou velmi různorodé, plné barev, vyrobené z drahých kamenů, přesto je jejich provedení velmi naturální. Kde se při tvorbě šperků inspirujete?
Nejvíc se inspiruji na cestách. Nechávám se inspirovat jak přírodou, tak samotnými lidmi.
Jak u vás probíhá samotná výroba šperku?
Začínám u tzv. barevného příběhu, kdy v podstatě sleduji barevné trendy – na sezonu jaro/ léto 2015 jsou to například barvy pastelové. Někdy jen dávám dohromady barvy, které se mi pocitově líbí, jako v případě kolekce Indian Summer, která symbolizuje babí léto. Vždycky si u ní vybavím tu vůni spadaného listí a ty nádherné tóny barev. No a pak jezdím se svým týmem hledat vhodné drahé kameny, které kupuji většinou v surovém stavu, kdy vypadají v podstatě ošklivě. V Itálii máme malou továrnu, kde je brousíme a nakonec designujeme finální produkt.
Jak dlouho celý tento proces od návrhu k finalizaci trvá?
Tak rok, někdy dva. Časově nejnáročnější je právě hledání drahých kamenů. Jezdím pro ně nejčastěji do Namibie, Nigérie, Thajska, Austrálie a Mozambiku. Mám také ráda ty z Madagaskaru – z nich je kolekce Ocean Jasper. Vytváření nové kolekce je jako vychovávání dítěte – časově náročné a nikdy nevíte, co vás potká.
Mají podle vás kameny nějakou zázračnou moc? Že každé znamení horoskopu má svůj ideální kámen?
Já osobně v to nevěřím. Vím například, že k mému znamení se nejvíc hodí ametyst. Ale myslím si, že mi sluší nejvíc úplně jiný kámen.
První obchod jste otevřela v americkém Hamptons. Proč právě tam?
Můj bývalý manžel, Američan s italskými kořeny, tam nějakou dobu žil. Hamptons se nám zdálo ideální i z jiného důvodu – je to něco jako Saint Tropez Ameriky. A tam se prostě obchod se šperky, které jsou ležérně luxusní, hodil.
Jaké máte plány do budoucna?
Chci otevřít další obchod v Kalifornii. Kaliforňané jsou trochu hipíci, a to mám ráda. Pak bych chtěla další obchod ve Francii.
