Zatímco většina milovníků technických udělátek hledá v supermarketech volné zásuvky, Kevin Bartholomew jednoduše zapojí mobil k vlastnímu boku. Právě tam nosí zhruba 23 centimetrů dlouhé zařízení omotané kolem pásku, které převádí kinetickou energii z jeho pohybů na dostatek elektřiny k nabíjení telefonu.
Bartholomewův osobní generátor nazvaný nPower PEG umí přeměnit 15 minut chůze na energii potřebnou k minutovému telefonátu z mobilu. Je to dobrá alternativa k hledání zástrčky, ale závisí na tom, jak moc jste zvyklí se pohybovat, říká jednatřicetiletý elektroinženýr z Utahu.
Poslední výkřiky technologií „tělesné energie“ zahrnují udělátka, která absorbují přebytečnou energii produkovanou pohybem, jako je natřásání batohu na zádech či ohýbání kolen. Existují trička absorbující elektřinu ze zvukových vln, boty přeměňující chůzi v energii a solární panely připojitelné k čemukoli od kalhot po bicykly.
Empirické technické pravidlo nazývané Mooreův zákon říká, že počítačový výkon poroste exponenciálně úměrně zmenšování tranzistorů. To ale neplatí pro baterie. Nejnovější telefon firmy Apple iPhone 4S nabízí osm hodin volání, což je přesně stejně, jako první model iPhonu uvedený na trh v roce 2007.
Solární nabíjení mobilů
Tento deficit baterií vytvořil tržní příležitosti pro takové společnosti, jako je Goal Zero ze Salt Lake City. Ta jako první začala v roce 2007 vyrábět solární panely na míru pro nabíjení mobilních telefonů v Africe. Brzy ale našla poptávku mezi technickými nadšenci i mnohem blíž k domovu, řekl prezident firmy Joe Atkin. V loňském roce prodala zhruba 200 tisíc složitelných solárních nabíječek o velikosti 14 palců (35,5 centimetru). „Je to o osobní svobodě,“ dodal Atkin.
Marc D. Latrique z mediálního odboru OSN v New Yorku s sebou nosí vlastní solární panel denně „jen pro každý případ, kdybych se dostal do situace, že nemám přístup k zásuvce“, vysvětluje. Aby energie proudila, hledá osmatřicetiletý Latrique okna a sluncem zalitá místa na ulici. Svůj sluneční panel už měl omotaný kolem džínsů i připnutý k batohu. Při jedné poněkud nešikovné nehodě mu uplaval na havajské pláži.
Taneční hudba produkuje víc energie než jazz
Při nedávném letu připevnil solární panel k okénku letadla, aby nabil dceřin iPod. „Dcera říkala: 'Páni, tati, ty zachraňuješ planetu!' a já jí odpověděl: 'Ne, jen jsem pohodlný.'“ Ale inovátoři vidí mnohem větší potenciál v „energetickém vytěžení člověka“. Loni v létě na hudební festival v anglickém Glastonbury vytvořil britský mobilní operátor Orange trička využívající takzvaný piezoelektrický panel převádějící zvukové vlny na elektřinu. Ti, kdo stáli dost blízko reprobeden, si tímto způsobem mohli nabíjet mobilní telefony.
Trička nabíjející zvukem přinesla zjištění, že taneční hudba produkuje víc energie než klasická nebo jazz, uvedl Mat Sears, mluvčí dceřiné společnosti firmy Orange Everything Everywhere. „Nezdálo se ale, že by nějak záleželo na tom, kdo právě zpívá,“ dodal.
Energie ze slipů
Zhong Lin Wang, profesor Georgijského technologického institutu, se zabývá novým typem energetického prádla vyrobeného z tkaniny, která využívá nanotechnologii k výrobě energie z pohybů těla. Jakékoli nařasení trička, ohnutí kalhot a dokonce i spodního prádla vytváří energii, vysvětluje Wang.
Trik spočívá v supertenkých drátech měřících tisícinu tloušťky vlasu, které jsou vetkány do látky. Když se tento speciální materiál hýbe, vytváří mechanickou energii sbíranou do kondenzátoru, takže nikdo nedostane ránu. Ale k dokončení plně funkčního nabíjecího prádla budou třeba ještě nejméně dva roky, míní Wang.
Další technologickou výspou jsou kolena. Zhruba deset let pracuje Max Donelan na zařízení, které zachycuje energii z lidské chůze díky generátoru připevněnému k nohám. Zařízení vyrábí společnost Bionic Power, pro niž Donelan pracuje. „Dokud jdete, máte přístup k energii,“ řekl. Odvrácenou stranou je ale nepohodlnost tohoto zařízení. Váží zhruba kilo pro jednu nohu.
