Právě na romantickou notu chorvatského pobřeží, jak ji znají statisíce našinců, sází restauratér Saša Babič, který kus své rodné země přesunul do restaurace v Modřanech. Pět hvězd na prsou rondonu hlásá jeho příslušnost ke Svazu chorvatských kuchařů, jen dvě chybí k naprostému vrcholu jižanské kuchyně.
Pršut jako pozornost
Mezitím, co majitel podniku předkládá před hosta malý talířek s plátky pršutu jakožto pozornost podniku, ochotně vysvětlí zájemci zákruty chorvatské kuchyně: „Je stejně jako historie země velmi pestrá. Promítají se do ní řecké, maďarské, turecké i italské vlivy. Jednotná vlastně neexistuje, každý region má svá specifika. Já jsem rodák z Istrie, ale i tam jsou rozdíly mezi kuchyní pobřežní, která je založená na rybách, a vnitrozemskou. K vybraným lahůdkám patří sušená šunka – pršut, olivy, korýši, zejména slávky. Mezi další oblíbená jídla patří posutice, což je druh těstovin podávaný k různým jídlům, kuřecí a zvěřina.“
Návrat k chorvatskému moři podporuje kromě šťavnaté šunky i hlavní trumf na jídelním lístku, kterými jsou ryby a mořské plody. Cestu od Jadranu do sousedství Obchodního náměstí v Modřanech absolvují dvakrát do týdne. To je dobrý předpoklad, že se na talíři objeví v čerstvém stavu. I když dopředu netušíte, jaká ryba se právě bude podávat.
Rybí okouzlení
Pýchou jídelního lístku je kovač – v češtině s trochu krkolomným názvem pilobřich ostnitý. Díky tmavé skvrně na boku, o které přetrvává legenda, že jde o otisk prstu svatého Petra, je ryba vesměs známá pod jménem tohoto svatého. Ale v poslední dodávce nebyl, takže jsem si vybral na pohled dost nevzhlednou ropušnici, dravou mořskou rybu přezdívanou také dračí hlava.
Mezitím, co se tato ryba, která by mimochodem neměla chybět ani v žádné správné francouzské bujabéze, připravovala, ochutnal jsem škampi na buzaru – krevety na víně. Jde o klasickou středomořskou úpravu, kdy se na směs lehce osmahnuté cibule, česneku a rajčat vloží krevety a zalijí bílým vínem.
Istrijská vinná exkurze
Ryba splnila předpoklady, žádné žonglování s kořením a oblohou, jednoduchá úprava s citem pro konzistenci masa, kdy je ještě pevné, ale již hotové. Dobrý výsledek mediteránské praxe. V Dalmácii často pijí Chorvati k rybám červené víno, ale loňská graševina ze slavonského Kutjeva je k darům moře jako stvořená. Má příjemnou kyselinu a typickou mineralitu. Stojí za to ochutnat i excelentní istrijská vína, jako jsou Malvazija, Teran, Merlot a Borgonja. Pro hosta je bonusem dobrý poměr mezi kvalitou a cenou.
Akvárium s téměř nehybnými humry dává tušit, že se v Deku dají okusit i další kulinářské pokrmy pokřtěné mořem. Humra zde připravují na grilu, jemné masíčko tvoří základ i humrového koktejlu a salátu. Ale to už je vyšší liga, která vyžaduje hodně lesklou kreditní kartu i slavnostní příležitost. Komu ryby právě nevoní, tak si může osvěžit jiné typické vůně Chorvatska. Pljeskavica se sýrem – s jemným ajvarem nebo hutnějším balkánem, čevapčiči, těstoviny na iskarský způsob, kde nesmí chybět již zmiňovaný pršut, pro větší jedlíky i mix gril. Velký je i výběr rizot a na závěr ze sladkostí je možné doporučit pravou baklavu.
Všechna jídla v modřanském Deku prostě voní a chutnají jižně. Při loučení s útulnou restaurací a příjemným personálem zní ještě v uších pravý středomořský melos (v překladu): Poslouchej mě, když přijde podzim, když hvězdy jsou již chladné a rty se zabarví červeným vínem. Poslouchej mě, když přijde podzim.
Kontakt: Café Deco, Komořanská 101/15, Praha-Modřany, decorestaurace.webnode.cz
*
===== E15 hodnotí =====
menu * * * * 1/2
obsluha * * * *
prostředí * * * *
sociální zařízení * * * 1/2
ceny standard
celkový výsledek * * * *
hvězdička
+ autentická příprava mořských plodů
- příliš velké rozkročení jídelního lístku
