Vědci ale zatím netuší, je-li Kepler 22 b složen spíše z hornin, vody, nebo plynu. Přesto, že je planeta pouze o 15 procent blíže ke své mateřské hvězdě, než je Země od Slunce, dostává o 25 procent méně světla. I tak by ale na povrchu měly být podmínky pro udržení vody v kapalném stádiu. Navíc je tu i další podobnost s naší Zemí – rok na Kepleru trvá 290 pozemských dní.
Astronomové objevili planetu pomocí vesmírného Keplerova teleskopu, jenž před několika lety nahradil doslouživší Hubbleův. „Usmálo se na nás štěstí,“ řekl vedoucí projektu Kepler William Borucki z NASA.
Nový teleskop byl navržen tak, aby pozoroval vždy pouze určitou část noční oblohy. Každou noc tak „upřeně“ sledoval zhruba 150 tisíc hvězd. Dalekohled je dostatečně citlivý na to, aby zachytil změnu světla, kterou vytváří planeta, která přechází přes hvězdnou tvář. Aby mohli vědci planetu Kepler 22-b potvrdit, museli čekat na tři takovéto přechody, než měli dostatek informací.
Zaznamenané exoplanety jsou pak vědci označeny jako kandidáti na označení Země 2.0. Pomocí dalších sledování z jiných dalekohledů se pak zpřesňují údaje o pozorovaných tělesech a když jsou si astronomové jisti, že našli „obyvatelnou“ planetu, změní jí statut na „potvrzeno“.
Výsledky pozorování byly podle BBC prezentovány na první Keplerově vesmírné konferenci. Vědci na ní představili nových 54 kandidátů na exoplanety a potvrdili planetu Kepler 22-b. Celkový počet planet, které by mohly být obyvatelné, činí neuvěřitelných 2326, z čehož 207 těles se velikostí Zemi i podobá a 10 z nich se nachází v obyvatelné zóně. Astronomové také přišli na to, že počet planet, které jsou čtyřikrát větší než Země (tzv. Super-Země) a přesto by mohly být obyvatelné je větší, než se původně předpokládalo.
