Zašlá sláva oceli z Kladna. Poldi byla kdysi chloubou českého průmyslu
Jeden z nejslavnějších průmyslových podniků Poldi Kladno byla na druhý pokus vydražena za 251 milionů korun. Podívejte se do velké galerie tehdejší chlouby.
Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby. Ten byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Wittgenstein Poldi založil jako rodinnou společnost a pojmenoval ji na počest své manželky. Slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy nechal patentoval roku 1893.
Poldi Kladno se rychle prosazovala a poměrně brzy si vydobyla významné postavení. Byla prvním výrobcem elektrooceli v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro (1910) byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě.
Po první světové válce představoval podnik monopolního výrobce ušlechtilé oceli v Československu. Materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu. Kladenská ocel byla využita i na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney.
Když dozněly boje druhé světové války, byla huť znárodněna a v roce 1946 spojena s hutí Pražské želežářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny.
Kompletní rekonstrukce a modernizace se areál dočkal v 70. letech. Rozšířila se také výroba. Kromě hutní to byla i výroba finální (hřídele, vrtné nářadí, chirurgické nástroje, implantáty).
První nelehké období zažila "Poldovka" po roce 1989, kdy se nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Společnost začala být ztrátová a pracovala jen na zlomek kapacity. Roku 1992 se přemenila na akciovou společnost a stále se zhoršující ekonomická situace vedla až k zastavení výroby oceli roku 1993. Tehdejší vláda tak začala hledat východisko v urychlené privatizaci.
Vítězem v soutěži se nakonec stala společnost Bohemia Art Vladimíra Stehlíka, která v zaří 1993 získala 66 procent Poldi Ocel. Stehlík však neměl s oborem žádné zkušenosti a neměl k dispozici ani potřebný kapitál. Pod jeho vedením se součásti holdingu dostaly do konkurzu a postupně se výroba opět zastavila.
V dalších letech se práce do opuštěných hal v menším měřítku vrátila. Postupně se začaly měnit manažerské a vlastnické struktury i jména společnosti (Poldi Hütte - dceřiná společnost německého koncernu Scholz, POLDI s.r.o. a další). Společnost se však opět začala dostávat do problémů. V roce 2014 odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, kvůli opožděným výplatám. V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor.
V lednu roku 2017 začala ocelárna fungovat v ostrém procesu, ale ještě ten samý měsíc byla výroba opět odstavena. Vedení společnosti se opět dostávala do problémů se splácením dluhů a také nesplnila podmínky reorganizace. Zkrachovala navíc i jednání o novém investorovi. V prosinci poslal soud společnost do konkurzu a zaměstnanci dostali výpovědi.
Letos 12. dubna vydražila Poldi za 261 milionů korun společnost Compagnia del mediterraneo Steel s.r.o. se sídlem v Brně. Tato společnost byla do obchodního rejstříku zapsána letos 2. března a má základní kapitál 1000 korun. Jednatelem je Stanislav Kraslavski s bydlištěm ve Švýcarsku. Podle insolvenčního správce Adama Sigmunda ale vydražitel ve stanoveném termínu sumu nezaplatil. Dubnová dražba firem Poldi a Poldi Trade byla tudíž zmařená.
Poldi na druhý pokus vydražena až nyní a to za částku 251 milionů korun. Vyvolávací cena byla 160 milionů korun, hodnota podniku je podle znalce 180 milionů korun.
