Zlínská Univerzita Tomáše Bati patří mezi nejrychleji se rozvíjející vysoké školy v Česku. Na životě města to ale není příliš znát.
Představitelé zlínské univerzity i radnice se rádi chlubí, že je Zlín studentské město. Ti, o kterých je řeč, si to ale nemyslí. „Kulturní vyžití je ve Zlíně bez větší nadsázky nulové. To samé platí i o službách pro studenty,“ říká třeba absolvent univerzity Karel Doležal.
Další vysokoškoláci si stěžují na malou vstřícnost zlínských podnikatelů. Ve srovnání s jinými univerzitními městy podle nich vychází Zlín hodně bídně. „V Olomouci nabízí obchody studentům slevy třeba na kopírování nebo nákup knih. V Pardubicích jsem zase viděla zvýhodněná meníčka pro ty, co nechodí do menzy. Tady není nic,“ upozorňuje studentka Ingrid Jankovská.
Oslovení podnikatelé o slevách pro studenty zatím ani neuvažují. „Myslím, že to nikoho nenapadlo. Dokud se slevami nepřijde konkurence, nezavedu je,“ říká například Jiřina Filipiová, která v centru města nabízí možnost kopírování.
Nuda ve Zlíně
Dalším mínusem Zlína je podle studentů mimoškolní vyžití. „Když jsem studoval v Brně, vybíral jsem si týdně z pěti dobrých koncertů. Tady jsem rád za dva za měsíc. Kromě sezení v hospodě prostě není po osmé večer co dělat,“ konstatuje Radim Hájek.
Večerní zlínskou nudu měl částečně vyřešit studentský klub v bývalém baťovském internátě. Nevyřešil. Mladí lidé si do něj cestu nenašli, většinu času je prázdný a vedení univerzity už přemýšlelo o jeho uzavření. „Nakonec jsme se ale rozhodli, že ho prozatím necháme otevřený,“ uvedla mluvčí školy Andrea Kadlčíková.
Když před osmi lety univerzita vznikala, lidé z jejího vedení i z radnice věřili, že potřebné zázemí poskytne mladým lidem studentské městečko. Na kampus ale nenašli vhodné místo. Také proto, že vyhovující areál továrny Svitu nebylo možné kvůli majetkoprávním nejasnostem využít.
„Univerzita proto začala obsazovat budovy po celém Zlíně. Dnes už je tak myšlenka kampusu ve Zlíně minulostí,“ dodává mluvčí.
Více čtěte v Sedmičce, která vyšla 25. července.
