Andrej Babiš postupě zničil sociální demokracii, komunisty, cílenou antikampaní Piráty a nakonec i sám sebe. Nejvýznamnější vzkaz letošních voleb je jasný: politika člověka zatíženého skandály, rozvrácením veřejných rozpočtů, neschopností řídit zemi a bez schopnosti nabídnout jakoukoli vizi kromě svého osobního prospěchu je pomalu u konce. I když nic není absolutní.
„Stop the count!“ mohl si Andrej Babiš napsat na twitter tak někdy kolem třetí hodiny odpoledne. Přiblížil by se tak svému velkému vzoru a mohl se stát prvním přímým nástupcem Donalda Trumpa v evropské politice. Samozřejmě, je to jen nadsázka, už tou dobou bylo zřejmé, že 40 procent pro hnutí ANO z malých sečtených okrsků bude klesat a že Babiše čeká nevýhra. Stejně jako sociální demokracii a komunisty.
Klíčový souboj voleb se podle očekávání odehrál na dvou hranicích. Té stovkové, která znamená schopnost koalic sestavit vládu, a pětiprocentní, kde se rozhodovalo o případných koaličních partnerech právě pro Andreje Babiše. Do sněmovny neprošli komunisti, sociální demokracie ani Přísaha, čtyři uspěly jen čtyři strany, což karty rozdalo velmi přehledně. Babiš je v koutě, bez koaličního potenciálu, když si vzpomeneme na Jiřího Paroubka jedenáct let zpátky, ten podobnou situaci vzdal předem.
Co to znamená pro budoucnost ČR? Klíčová zpráva je, že se vyhneme referendu o vystoupení z Evropské unie a euroatlantických vojenských struktur. Pokud by byla na stole koalice ANO, SPD a komunistů, Andrej Babiš by v obraně dotačního strojku, svojí svobody před trestním stíháním a pokračujícího únosu státu stál před pokušením těmto požadavkům vyhovět. Nestane se. To není málo, naopak.
Před novou vládou, ke které se i přes faktor Zeman obě dosud opoziční koalice nejspíš dřív nebo později prokoušou, bude stát úkol zastavit rozvrat veřejných financí. Je jen na nich, aby na tento úkol měly celé čtyři roky a nedaly nové opozici šanci k předčasným volbám dřív. Podnětů k tomu budou mít dost, nově třeba stížnosti Pirátů na kroužkování kandidátů STANu, kteří je prakticky vymazali z politické mapy. Zde se samozřejmě nabízí možnost Piráty z budoucí vládní koalice vyloučit a změnit ji z pohodlné na těsnou.
Další příběhy voleb. Po sto letech z politické mapy mizí komunisti, síla, která má na svědomí nejhorší zvěrstva moderních českých dějin. Je naší ostudou, že jsme na parlamentní konec komunistů museli čekat až do roku 2021. Zároveň jde ale o „vůli lidu“, tedy pádný argument proti těm, kdo volali po úředním zákazu bolševiků po listopadu 1989. Komunisté vedení Vojtěchem Filipem si za to ovšem mohou sami: česká komunistická strana v širokém dalekém okolí jako jediná neprošla žádnou reflexí totalitní minulosti.
Snad bychom měli utrousit ještě pár slov o sociální demokracii. Jenže náš sloupek se chýlí ke konci, a tak jen tolik: osm let poslouchali, že je pokračující hájení problémů Andreje Babiše zničí. Nevěnovali tomu pozornost, zadupali stranické referendum, žvanili o červených liniích. Teď sami pod čarou skončili.
Zničil je Andrej Babiš, zčásti dokonce cíleně. Zničil každého, kdo se s jeho stylem politiky identifikoval nebo ho kryl. A nakonec i sám sebe. Teď je na řadě prezident Miloš Zeman, což zápletku rozprostře do několika dalších týdnů. Ale základní vzkaz voleb byl vyslán: v Česku existuje většina voličů, kteří vystavili babišismu stopku.
