Odhodlaně i opatrně přistupují strany vládní koalice k možnosti, že část odvětví, která má za současné krize „mimořádné zisky“, mimořádně zdaní. Jde o energetické firmy, které skutečně zažívají skvělé časy, protože – jak vidíme všichni na postupně přicházejících nových výměrech záloh za elektřinu a plyn i u čerpacích stanic – ceny energií letí vzhůru kvůli Putinově válce.
Oprávněné váhání
Je samozřejmě snadné si ospravedlnit, že by tak měla učinit i pravicová vláda, koneckonců těchto daní se neštítila ani konzervativní ikona Margaret Thatcherová, která v roce 1981 takto „zaklekla“ na bankéře. Část vlády i tak váhá. A to i přes to, že řada evropských států bez ohledu na pravicovost či levicovost politiků u moci se snaží z energetického sektoru a z bank letos něco vytáhnout – jmenovitě Itálie, Španělsko nebo Maďarsko.
Váhání je to oprávněné, protože koncept mimořádné daně je špatný hned z několika důvodů. Prvním je, že vláda se tváří, že je to v případě energetiky letos úplně poprvé, kdy nějaké odvětví zaznamenalo mimořádný zisk, který nebyl „zasloužený“ (ať už to znamená cokoli). Přitom stačí jít jen do loňského a předloňského roku, kdy mimořádné zisky zažily digitální firmy a e-shopy díky covidu a tomu, že vláda zavřela půl ekonomiky. Třeba jednomu ze symbolů pandemie – společnosti Zoom Video Communications, vzrostl v době nejhorší korony mezi prvním čtvrtletím 2020 a 2021 zisk na skoro devítinásobek. Jenže firmy prodávající aplikace, jejichž byznysmodelu navíc politici většinou moc nerozumějí, není tak snadné postihnout, na rozdíl od elektráren nebo bank, které má berňák u nosu
Extrémní nárůsty zaznamenali i digitální giganti jako Microsoft, Google a Facebook, ale na jejich irské dcery, které za utržené peníze v Evropě nakupují licence od svých bermudských sester a tak unikají zdanění globálně už řadu let, se tak snadno z Prahy nedosáhne.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
