Alzheimer se může skrývat 20 let. Český neurolog vyvíjí aplikaci, která sleduje zdraví mozku
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Alzheimerova nemoc se může v mozku rozvíjet až 20 let bez jediného příznaku. První změny přicházejí už po čtyřicítce.
Nové léky mohou pacientům prodloužit soběstačnost o několik let. Roční léčba ale stojí až milion korun.
Neurolog a spolutvůrce aplikace Terrapino Jakub Hort vysvětluje v podcastu e15, jak chránit mozek a co dokáže odhalit umělá inteligence.
Alzheimerova nemoc se může v lidském mozku rozvíjet dvě desetiletí, aniž by člověk zaznamenal jediný příznak. Včasná prevence přitom dokáže riziko onemocnění snížit a nové léky mohou pacientům prodloužit soběstačnost až o několik let. Problémem zůstává jejich vysoká cena.
Neurolog a výzkumník Jakub Hort v podcastu e15 hovoří také o tom, proč se Alzheimerova nemoc stane jedním z největších ekonomických problémů Česka, jak umělá inteligence promění diagnostiku a co o zdraví mozku dokáže odhalit mobilní aplikace Terrapino, na jejímž vývoji se podílel.
Poslechněte si nejnovější epizodu i ve své oblíbené aplikaci:
Alzheimerovu nemoc si většina lidí spojuje se stářím, ztrátou paměti a postupným úbytkem soběstačnosti. Ve skutečnosti ale může choroba začínat mnohem dříve. „To onemocnění trvá asi 30 let. Dvacet let se v mozku nepozorovaně mění metabolismus a tvoří se tam jedna bílkovina, beta amyloid,“ vysvětluje neurolog a výzkumník Jakub Hort v podcastu e15.
Právě dlouhé období bez viditelných příznaků představuje podle něj zásadní příležitost pro prevenci. Změny v mozku totiž mohou začínat už mezi čtyřicátým a padesátým rokem života. Teprve později přicházejí potíže s pamětí, orientací či pozorností. V závěrečném stadiu může nemocný zcela ztratit schopnost postarat se sám o sebe.
„Jsme schopni zabránit tomu, co by mohlo nastat, nebo zpomalit, oddálit to, co by mělo nastat, ale bohužel nedokážeme úplně vrátit už tu funkci na tu předchozí úroveň,“ upozorňuje Hort.
Co se dozvíte v nejnovější epizodě:
🟢 Proč se Alzheimer v mozku rozvíjí 20 let, než si člověk čehokoli všimne
🟢 Které zapomínání je neškodné a které už patří k lékaři
🟢 Proč nesouhlasí s tím, že životní styl dokáže odvrátit 45 procent případů
🟢 Co znamená gen ApoE4, který nosí 16 procent populace
🟢 Co dokážou nové léky, komu je naopak podat nelze a proč stojí milion ročně
🟢 Proč jsou jeho vlastní AI agenti v diagnostice lepší než on sám
🟢 Co se o nás dá poznat z hlasu, spánku a toho, jak ťukáme na klávesnici
🟢 Proč jsou naše zdravotní data hodnota, kterou neumíme využít
Alzheimer jako ekonomická hrozba pro Česko
S prodlužováním délky života bude počet pacientů nevyhnutelně narůstat. V České republice navíc vývoj umocní stárnutí silných populačních ročníků známých jako Husákovy děti. Problém je podle neurologa o to závažnější, že současně prudce klesá porodnost. Přibývat tak bude lidí potřebujících zdravotní a sociální péči, zatímco relativně ubude těch, kdo na ni budou vydělávat a budou ji poskytovat.
„Pokud byla před 20 lety Alzheimerova nemoc problémem zdravotním, zdravotního systému, tak již dnes je problémem sociálním, ale v těch následujících letech a desetiletích se nepochybně stane jedním z hlavních problémů ekonomických, a tím pádem i politickým,“ varuje Hort.
České zdravotnictví podle něj zatím disponuje kapacitami, které umožňují počáteční nárůst počtu pacientů zvládnout. V delším horizontu však nebude současný systém stačit. Klíčové proto bude oddalovat ztrátu soběstačnosti a umožnit nemocným co nejdéle zůstávat v domácím prostředí.
Nové léky za milion korun
Po desetiletích neúspěšného výzkumu přineslo zásadní změnu schválení nových léčiv zaměřených na odstraňování škodlivé bílkoviny beta amyloidu z mozku.
„Je to skutečně obrovský průlom,“ hodnotí Hort nové možnosti léčby. Současně upozorňuje, že léky nejsou vhodné pro všechny pacienty. Nejvýznamnější účinek mohou mít v počátečních klinických stadiích nemoci, kdy se již objevily první potíže, ale člověk je stále soběstačný.
„Víme, že pokdu jsou aplikovány hned na začátku klinického stadia, mohou prodloužit soběstačnost až o několik let,“ říká neurolog. Léčba ale vyžaduje pečlivý výběr pacientů. Rizikem mohou být některé genetické dispozice, cévní změny na mozku nebo další závažná onemocnění.
V Česku zatím podle Horta nové přípravky nemají úhradu zdravotních pojišťoven, ačkoliv příslušné řízení probíhá. Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka již jeden z nich začali podávat samoplátcům. Cena průměrně roční léčby dosahuje přibližně milionu korun. Některým pacientům přitom stačí šestiměsíční podávání, jiní potřebují léčbu až rok a půl.
Naději do budoucna představují klinické studie, které zkoumají podávání léků ještě před vznikem prvních příznaků. Pokud by se jejich účinnost potvrdila, mohlo by to podle Horta otevřít cestu nejen ke zpomalování, ale potenciálně i k zastavení rozvoje nemoci. Takový účinek však zatím prokázán není.
Jakub Hort
Jakub Hort je neurolog a vědec, který se dlouhodobě věnuje výzkumu Alzheimerovy nemoci. Působí ve Fakultní nemocnici Motol a v Nemocnici Na Homolce, kde patří k prvním v Česku, kdo novou léčbu začali podávat samoplátcům. Je spoluautorem mobilní aplikace Terapíno pro samovyšetření paměti, z jejíchž dat jeho tým publikoval zatím asi pět vědeckých článků. Patří k silným ročníkům, které se právě posouvají do rizikového věku a sám to v rozhovoru připomíná.
Co skutečně chrání mozek?
Neméně důležitá je podle neurologa prevence. Výzkumy naznačují, že úpravou ovlivnitelných rizikových faktorů by bylo možné předejít značné části případů demence. Jakub Hort se podílí na vývoji aplikace Terrapino, která možňuje uživatelům otestovat paměť, vyhodnotit rizikové faktory životního stylu a absolvovat speciální tréninky mozku. Součástí je rovněž analýza řeči, jejíž diagnostické využití se dále vyvíjí. Vývojáři se přitom snaží spojit preventivní doporučení s vědeckými poznatky a dlouhodobým sledováním změn kognitivních schopností.
„Terrapíno nabízí zaprvé vědecký přístup, to je klíčové, neslibuje nic, co nelze. Nabízí screening pomocí testů a dotazníků,“ vysvětluje Hort. Na rozdíl od běžných aplikací zaměřených na procvičování paměti má podle něj Terrapino poskytovat komplexnější pohled na zdraví mozku. Vedle výsledků testů totiž pracuje také s informacemi o životním stylu a dokáže využívat data z nositelné elektroniky, například o spánku nebo srdeční činnosti. Připravuje se rovněž vyšší stupeň certifikace, který by umožnil využití aplikace jako podpůrného nástroje při rozhodování lékařů.
Zásadní výhodu představuje podle Horta možnost sledovat uživatele dlouhodobě, nikoli pouze vyhodnocovat jednorázové výsledky. Ty totiž mohou být ovlivněny například únavou, stresem nebo nedostatkem spánku.
Význam širšího souboru informací už naznačují také výsledky výzkumu založeného na datech uživatelů aplikace. Hortův tým na jejich základě publikoval přibližně pět vědeckých článků a další připravuje. Ukázalo se například, že horší výsledek paměťového testu nemusí automaticky znamenat počínající neurodegenerativní onemocnění.
„Zjistili jsme, že ti, kdo hůře skórují v testu, mají současně depresi nebo cítí se být ve stresu, jsou přepracovaní. Řada z nich má například zhoršený sluch,“ popisuje Hort. Bez znalosti dalších okolností by tak podle něj hrozila nesprávná interpretace výsledků.
Umělá inteligence může změnit diagnostiku
Velký průlom očekává neurolog také od umělé inteligence. Ta podle něj dokáže propojit podstatně více zdravotních údajů, než je schopen vyhodnotit samotný lékař. Právě využívání velkého množství dat je základem aplikace Terrapino.
Podle Horta by se zároveň měl změnit přístup ke zdravotním datům. Právě informace o dlouhodobém vývoji zdravotního stavu mohou být jedním z nejcennějších zdrojů pro medicínský výzkum. Do budoucna proto nevylučuje ani modely, v nichž by lidé mohli dobrovolně poskytovat svá data vědě nebo je komerčně zhodnocovat.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
(00:00) Úvod: Alzheimerova nemoc jako výzva stárnoucí společnosti
(01:14) Proč se Alzheimer může rozvíjet 20 let bez příznaků
(04:27) Lze poškození mozku zvrátit, když se objeví první problémy?
(05:21) Stárnutí Husákových dětí a ekonomická hrozba pro Česko
(07:25) Je české zdravotnictví připraveno na rostoucí počet nemocných?
(09:39) Jak odlišit běžné zapomínání od prvních příznaků Alzheimera
(14:30) Co dělat, když si člověk odmítá připustit problémy s pamětí
(16:01) Testy paměti a genetické riziko Alzheimerovy nemoci
(18:31) Jak velkou roli hrají geny a životní styl
(21:55) Pohyb, strava a krevní tlak: jak účinně chránit mozek
(26:42) Proč má prevence smysl i po šedesátce
(28:46) Nové léky na Alzheimera a jejich skutečné možnosti
(32:00) Kolik stojí moderní léčba pro samoplátce
(33:00) Umělá inteligence, digitální diagnostika a aplikace Terrapino
(37:47) Co o zdraví mozku prozradí hlas, spánek a digitální stopa
(42:56) Co odhalil výzkum uživatelů aplikace Terrapino
(46:38) Jak Terrapino pomáhá s prevencí a co nabídne do budoucna
