Halasných politických pokřiků o zneužívání sociálních dávek, v horším případě o potřebě boje s „parazity“ slýcháme v poslední době až moc. A to i od lidí, jako je poslanec za SPD Volný, který, zatímco jeho strana sbírá body na „parazitech“, sám spokojeně parazituje na sociálním systému, když chudým rodinám pronajímá byty za přepálené nájemné, které dotuje stát.
Střízlivý pohled pod povrch českého sociálního systému ukazuje, že české dávky jako celek fungují obstojně. Jestli má systém větší slabinu, je to nepřehlednost. V dávkové džungli se obtížně orientují v první řadě ti, jimž má systém pomáhat, aby se drželi nad hranicí chudoby. Úsilím úředníků i neziskovek, které s orientací pomáhají, se to celkem daří, což je vidět i v mezinárodním srovnání počtu chudých.
Nicméně v systému, v němž jeho adresáti nemají přehled o svých nárocích, je něco špatně. Úsilí by proto bylo dobré zaměřit i tímto směrem. Bohužel to sype míň peněz než byznys s chudobou a míň politických bodů než pokřiky o parazitech.
