Jak naloží Trump či Harrisová s Čínou? Léčba volným trhem nezabrala

Zdroj: ČTK/AP

Jan Železný

Ještě celkem nedávno se jedna americká administrativa za druhou domnívaly, že otevření čínského trhu západnímu kapitálu povede čínský komunistický režim k zavádění politických reforem, které ho v konečném důsledku učiní liberálnějším. Jenže, jak se ukazuje, „léčba“ volným trhem nezabrala. Řešení důsledků nyní leží na bedrech amerických prezidentských kandidátů. Jak se na věc dívají Harrisová a Trump?

Celý článek je převzatý z INFO.CZ

Bushova vize mocné Číny

Na Západě zřejmě nenajdeme mnoho lidí, kterým by v paměti utkvělo jméno George H. W. Bushe – 41. prezidenta Spojených států. Ten v očích veřejnosti zřejmě navždy zůstane ve stínu nejenom svého syna George W. Bushe, ale i svého předchůdce a hvězdy tzv. konzervativní revoluce Ronalda Reagana.

Jedno mu ale nelze upřít. Zatímco prostořeký kalifornský herec stavěl svoji asijskou politiku na obnoveném zájmu o Japonsko, kde si notoval s vyhlášeným konzervativcem a jestřábem Jasuhiro Nakasonem, Bush starší se zapsal zlatým písmem do dějin americko-čínských vztahů.

Pusťte si ve středu ráno živou show k volbám v USA

Průběh voleb můžete sledovat v živé ranní show na webu INFO.CZ a e15 a jejich sociálních sítích – Vojtěch Kristen s Honzou Paličkou si do studia pozvali řadu exkluzivních hostů, se kterými budou reagovat na aktuální vývoj a predikovat, co můžeme od nového prezidenta čekat. 

Zkušený diplomat, který měl přímou zkušenost s Pekingem (když sloužil jako hlava tamního zastupitelského úřadu USA), totiž projevil až nebývalou benevolenci, díky níž je dodnes částí historiků označován za velkého státníka. Poté, co tvrdé jádro čínských komunistů v čele s premiérem Li Pchengem krvavě rozprášilo studentské demonstrace na Náměstí nebeského klidu, totiž nevyslyšel hlasy mnoha amerických politiků, schválil pouze mírné sankce a vztahy s „královstvím středu“ neposlal k ledu, jak se od něj očekávalo.

Věřil totiž, že Čína zůstane i po konci studené války pro Washington důležitá, a vztahy mezi oběma velmocemi budou definovat následující dekády. Jednalo se o vskutku vizionářský přístup s drobnou „vadou na kráse“ – Čína se opravdu stala mocenským a hospodářským gigantem, avšak na úkor Ameriky. Důsledky Bushova státnictví tak nyní dopadají i na jeho potenciální nástupce.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!