Martin Čaban: Periferie bez citu
Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně.
•
Kdyby měl Michal Hašek trochu soudnosti, přešel by dotaz na kvalitu sněmovního projevu Miloše Zemana decentním mlčením nebo nějakou nic neříkající frází. Slova o projevu „velkého státníka“ posouvají jeho patolízalství do roviny, která už je málem komická. Ten projev byl příšerný. Zeman je zjevně natolik zaujat sám sebou, že vůbec nevnímá, kde, ke komu a při jaké příležitosti vlastně hovoří.
Už víme, že prezident poslanci hluboce pohrdá. To ukázal svým přístupem k výběru premiéra. Budiž. Ale to je musí na jejich vlastní půdě ještě otevřeně urážet jako v případě Karolíny Peake a Miroslava Kalouska? Inu, musí. Od prezidentova lékařského konsilia už víme, že opíjení se vínem a slivovicí škodí zdraví. Nyní poznáváme, že opíjení se mocí škodí demokracii. V jemných periferních oblastech svého politického záběru nemá Zeman už vůbec žádný cit.
Klíčová slova:
