Tudy cesta svobodně smýšlejícího člověka s vlastním názorem nevede. A taky že jo, transformace v PR šaška obvykle netrvá dlouho.
Novopečení prrr manažeři začínají zvát bývalé kolegy na dobrou kávu (jako by snad ještě bylo ve hře pozvání na hnusnou kávu), obídky (vypůjčený žargon mamin na mateřské) či jen prostě na kafču. Pokud se zaneprázdněný redaktor slituje nad současným údělem někdejšího novinářského šíbra, zpravidla zhlédne profesionálně secvičenou scénku o přednostech šaškova nového chlebodárce. Někteří dotěrní šašci pak ještě cinkáním rolniček, rozesíláním mejlíků a dožadováním se další pozornosti atakují redaktora na pracovišti.
Ale jsou mezi nimi i filutové, před nimiž je třeba být na pozoru. Jsou to šašci – obchodníci. Neváhají předvést jakoukoli šaškárnu, jen aby se jejich vládci a dvoru dostalo kýžené pozornosti. Naslibují hory doly, odvypráví sebeneuvěřitelnější příběh, dušují se, že historku uši jiného novináře neuslyší a exkluzivní představení cizí oči nespatří.
Melou, která propukne, když se v hledišti všichni oblafnutí diváci potkají, si hlavu nelámou. Publikum zajistili, a to je hlavní. Také PR šašci, stejně jako my ostatní, mají za úkol rozptylovat a odvádět pozornost. Když mají zapírat, kloudného slova z nich nedostanete, zato vám ochotně předvedou sérii kotrmelců a salt, klidně i za běhu po hradním schodišti.
Toliko úvodní informace. V případě jakýchkoli dotazů neváhejte svého šaška kontaktovat. Dodá exkluzivní údaje i komentáře odborníků z libovolného oboru.
…někdo ty nepříjemné věci říkat musí
