Zdeněk Ondráček, po tři dny předseda sněmovní komise pro kontrolu GIBS, říká, že neodstoupil „kvůli pár křiklounům na ulici“. Má kousek pravdy, pokud tedy pomineme jeho komunistickou optiku, v níž se tisíce lidí svobodně vyjadřujících svůj názor na náměstích zobrazují jako pár křiklounů. Ondráček odstoupil kvůli tomu, že jej obětovali jeho vlastní soudruzi. A ti to zase udělali kvůli prostým kupeckým počtům.
Andrej Babiš se najednou stal zavilým Ondráčkovým odpůrcem. V tu chvíli komunisté pochopili, že pokud by „mlátičku“ silou drželi ve funkci, jednak by asi stejně neuspěli, jednak by se dostali do tvrdého klinče s Babišem. A to ve chvíli, kdy díky své vstřícnosti k jakékoli vládě hnutí ANO získávají jednu výhodu za druhou s vyhlídkami na výrazně větší zisky v případě, že nakonec nějaká vláda s podporou KSČM vznikne.
To komunistům fakt nestálo za to, tak hodili Ondráčka přes palubu. Nutno dodat, že Babišovo procitnutí bylo zřejmě způsobeno mohutným veřejným vzedmutím, takže ty demonstrace přece jen nějaký vliv měly.
