České zdravotnictví čeká rušný podzim. Už tento týden by měly lékařské odbory prozradit, jak hodlají ministra Adama Vojtěcha přimět k desetiprocentnímu růstu platů. Ministr zdravotnictví o tom nechce ani slyšet. Argumentuje smysluplně: celkově vyšším přílivem peněz do zdravotnického systému a také již uzavřenými dohodami o financování jednotlivých druhů péče mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními.
Při poslechu těchto argumentů by se mohlo zdát, že české zdravotnictví šlape jako hodinky. Jakkoli Vojtěchovi nejde upřít několik úspěchů, byl by takový dojem mylný. To je vidět na výhrůžce, kterou odboráři používají. Nechtějí stávkovat.
Vyhrožují tím, že budou dodržovat zákoník práce. Je pravda, že provoz nemocnic stojí na přesčasech, které o dost překračují zákonnou mez (a také o dost vylepšují příjmy lékařů, takže boj proti nim není úplně jednoduchý). To je jeden ze systémových problémů, na něž ministrovy dílčí úspěchy nestačí.
