Reforma důchodového spoření může uspět. Náklady správců penzijka ale musejí klesnout
- Penzijní společnosti varují, že systém bude po reformě paralyzovaný a neschopný rozvoje.
- Sněmovna má ještě čas na úpravy, které by chystané změny nasměrovaly k větší výnosnosti.
- Poplatky v penzijku jsou v Česku jedny z nejvyšších v Evropě, argumentuje ministryně financí Schillerová.
Sněmovna schválila v prvním kole reformu důchodového spoření, která má účastníkům přihrát statisíce korun navíc. Tvrdí to vláda, která si největší přínos slibuje od razantního snížení poplatků účtovaných správci penzijka. Ti varují, že takový zásah povede ke krachu reformy a ve finále na něm lidé naopak prodělají.
Penzijní společnosti navrhují, aby poplatek ze zhodnocení majetku klientů v redukované podobě zůstal zachován a nově se náklady takzvaných třetích stran spojené s nákupem aktiv pro účastníky spoření mohly účtovat k tíži jednotlivých fondů. Nemusely by tak být hrazeny penzijními společnostmi.
Pokud dolní komora parlamentu stávající změny v dalších dvou jednacích kolech odklepne, až 15procentní poplatek za zhodnocení majetku účastníků zcela zanikne a poplatek za správu oproti současnosti klesne na polovinu a bude činit 0,5 procenta.
Americké fondy moc nevydělají
Podle šéfa Asociace penzijních společností Radka Moce bude systém po reformě paralyzovaný a neschopný rozvoje. Místo kabinetem slibovaného většího objemu naspořených peněz za 30 nebo 40 let zapojení do systému hrozí pokles výnosů.
„Tím, že nás vláda tlačí do půlprocentního poplatku, nebudeme moci investovat do výnosnějších aktiv, která stojí více peněz,“ řekl Moc. „K nižšímu zhodnocení vkladů může dojít, protože budeme mít prostředky jen na ty nejlevnější americké ETF (Exchange Traded Fund, pozn. red.), ty se tam nákladově vejdou, jsou nejlevnější. Ale nejlevnější není nejvýhodnější,“ upozornil.
Pokud nebudou mít penzijní společnosti prostředky na dražší aktiva, nebude možné zhodnocení majetku účastníků důchodového spoření ve výši 15 až 20 procent jako v posledních letech. A výrazně se sníží diverzifikace portfolií.
Zároveň se omezí využití domácího kapitálu, tedy českých peněz pro tuzemskou ekonomiku. „Všechny prostředky budou zamčené v amerických ETF, skončí v USA. Systém bude totálně pasivní. Také je možné, že ETF už nemusejí fungovat tak dobře, jako tomu bylo v posledních třech letech,“ podotkl Moc.
Započítání nákladů třetích stran
Správci penzijka míní, že sněmovna má ještě čas na úpravy, které by reformu nasměrovaly k větší efektivitě. Buď by to bylo zmíněné zachování poplatku za zhodnocení, anebo možnost započítávat účastníkům náklady třetích stran. U ostatních investičních společností působících v Česku, stejně jako u penzijních společností v zahraničí je to zcela běžné.
Jde o to, aby se náklady spojené s nákupy aktiv nemusely hradit z výrazně redukovaného poplatku za správu. „Za rok 2025 tvořily náklady třetích stran spojené s nákupem aktiv v průměru 0,2 procenta z celkového majetku,“ uvedl Moc. Popsané řešení by podle něj mohlo účastníky dostat z pasti právě nejlevnějších amerických ETF.
Schillerová pokles poplatků hájí
Postoj vlády k výraznému snížení poplatků je zatím neoblomný. „Je to naprosto zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají celkový poplatek okolo dvou procent, tedy jeden z nejvyšších v Evropě,“ argumentuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní destabilizace systému nehrozí.
Právě od snížení poplatků a dalších opatření, jako je odvážnější investiční strategie a štědřejší státní podpora mladých, si vláda slibuje vyšší výnosy lidí. Odhaduje, že úpravy přinesou běžnému spořiteli jeden milion korun navíc v případě, že si začne ukládat peníze před dosažením třicítky a bude v systému 35 let. Nyní si většina účastníků naspoří přibližně 600 tisíc korun. Je to alezpůsobeno i tím, že začne se spořením později. Většinou je to kolem čtyřicítky.
Moc nepopírá, že snížení poplatků může výslednou částu zvýšit. „Musí být ale rozumné, aby třetí pilíř mohl fungovat a penzijní společnosti zvládaly přivádět do systému dostatečný počet nových klientů. Myslím, že kdyby byla zvolena přiměřená výše poplatku, může být český systém jeden z nejlepších v Evropě,“ soudí.
