Ve štědrosti, tedy té oznamované, není třeba vládě cokoliv vytýkat. Možná snad až přílišnou velkorysost. Místo adresnosti jako obvykle volí plošná řešení. Ale budiž, doba je zlá. Jenže se také čím dál víc začíná projevovat další z typických neřestí současné garnitury, rozpor mezi sliby a realitou.
Na sociálních sítích lze najít řadu zoufalých reakcí, kdy se tedy podnikatelé dočkají té bezúročné pomoci a jak dlouho budou ještě v pořadí. A jaksi se to zpozdilo i u avizovaného kurzarbeitu či 15tisícového příživného pro živnostníky. Je to vlastně souboj českých rčení. Slibem nezarmoutíš, jak zní jedno. A druhé – kdo rychle dává, dvakrát dává. Stačí si vybrat.
Pražští podnikatelé jsou ale jakýchkoliv dilemat ušetřeni. Jelikož působí v hlavním městě, a tedy podle měřítek EU v bohatém regionu, na peníze pocházející z evropských fondů zatím nedosáhnou. Samozřejmě jde o platná pravidla. Vláda ale na ně mohla reagovat dřív a pružněji. Ale vlastně co, vždyť právě z hlavního města pochází nejvíc nakažených…
